42 C 104/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 9 648 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, a na ní navazující jednotlivé smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 6 000 Kč. K uzavření Smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku, vůli uzavřít Smlouvu projevila žalovaná verifikační platbou, před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované s kladným výsledkem. Úvěr byl v částce 4 500 Kč převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, ze kterého byla předtím poukázána verifikační platba. Přestože byl úvěr žalované prokazatelně poskytnut, nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen ani z části. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, poplatky za odeslání upomínek a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání dlužné pohledávky, veškeré tyto nároky žalobkyně požaduje, a to v těchto částkách:- 6 000 Kč – dlužná jistina úvěru- 100 Kč – dlužné poplatky za odeslání písemných upomínek, 50 Kč / 1 upomínka- 954 Kč – dlužná smluvní pokuta- 217 Kč – náklady spojené s uplatněním pohledávkyŽalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v kapitalizované podobě v částce 389,59 Kč, a to za období od 30.3.2023 do 4.9.2023 z dlužné jistiny úvěru, dále úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 6 000 Kč) za období od 6.9.2023 do zaplacení.Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému, bylo mu také prokazatelně oznámeno postupitelem i postupníkem postoupení pohledávky.2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“), Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalované včetně jejího rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě Smlouvy měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč se splatností do 61 dnů, sjednaná roční úroková sazba činí 0 % a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 0 %. Ze Smlouvy je možné prodlužovat dobu splatnosti úvěru vždy o 30 dnů. Částka 6 000 Kč byla žalované vyplacena bezhotovostním převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, , majitel účtu, na který byly poukázány platby byl doložen dokladem o verifikační platbě ve výši 0,1 Kč dne 27.1.2023. Z Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , tuto smlouvu žalobkyně doložila v rámci Prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postupované pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalované prokazatelně oznámeno postupitelem i postupníkem. Předžalobní výzva ze dne 3.1.2024 byla žalované zaslána prokazatelně 5.1.2024. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho. Paušální náklady za upomínání ve výši 100 Kč, jakož i další náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 217 Kč žalobkyně nepodložila žádnou listinou k důkazu.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla Smlouvou uzavřena smlouva o úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů a dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě Smlouvy byl žalované poskytnut úvěr v konečné částce 6 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru ve lhůtě stanovené Smlouvou. V daném případě žalobkyně prokázala, že žalované poskytla přislíbené peněžní prostředky, které dle smlouvy nebyly vráceny. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté úvěrové jistiny ve výši 6 000 Kč. Smluvní pokuta požadovaná žalobkyní je ve výši 0,1% denně z částky 6 000 Kč od 30.3.2023 do 4.9.2023, tedy z jistiny úvěru, kterou žalovaná nevrátila žalobkyni ani z části, a svou výší se tedy nepříčí ustanovení § 132 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na tvrzený počátek prodlení žalovaného, úrok z prodlení požaduje žalobkyně jednak v kapitalizované podobě za období od 30.3.2023 do 4.9.2023 z dlužné jistiny úvěru, dále pak úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 6 000 Kč) za období od 6.9.2023 do zaplacení.V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27.9.2023 soud konstatuje, že ačkoliv se žalobkyně v žalobě důsledně nezaobírala otázkou prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, nelze shrnout, že žalovaná nebyla schopná úvěr splácet. Dle výše uvedeného rozhodnutí platí, že smlouvu nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno na jisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.Žalobkyně však neprokázala své tvrzení o vynaložených nákladech na mimosoudní vymáhání pohledávky, proto soud v tomto nároku žalobu zamítl, tj. pokud jde o dlužné poplatky za odeslané upomínky ve výši 100 Kč a další náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se tak o poučení o chybějících důkazech, které soud poskytuje pouze při ústním jednání.6. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní a nevyvrátila existenci žalované pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I a II tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 369,88 Kč, přičemž tato částka představuje 92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96 % a úspěchu žalované v rozsahu 4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 948 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plněn