42 C 139/2024-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 448,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se na základě Smlouvy o poskytování služeb , právnická osoba, využíval služby poskytované žalobkyní v podobě telekomunikačních a souvisejících služeb. K využívání souvisejících služeb mu bylo dodáno nezbytné zařízení LTE modem, a to kurýrem. Cena výše uvedeného zařízení činila 4 752 Kč a žalovanému bylo umožněno splácet kupní cenu ve 48 měsíčních splátkách. Uhradil pouze částku 1 188 Kč. 36 měsíčních splátek zůstalo neuhrazeno.Za poskytnutí služeb byly žalovanému vystaveny následující faktury, které zůstaly neuhrazeny:Faktura č. , číslo, za období od 23.02.2022 do 22.03.2022, se splatností 14.04.2022, která obsahuje v rámci doplňkových služeb doúčtování všech dlužných splátek za LTE modem v částce 3 564 Kč, došlo k částečnému ponížení této částky (z důvodu zápočtu vratné záruky) o částku 115,16 Kč a k úhradě zbývá částka 3 448,84 Kč.Žalobkyně z důvodu neplacení zrušila žalovanému poskytovaní služeb, což žalovanému oznámila přípisem ze dne 3.2.2022, kde jej zároveň vyzvala k úhradě dluhu.Žalovaný byl dále ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. opětovně vyzván k úhradě dluhu s tím, že v případě neuhrazení se žalobkyně obrátí se svým nárokem k soudu, žalovaný však nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“.3. Žalobkyně k důkazu doložila ceník základních služeb, všeobecné obchodní podmínky, smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 20. 1. 2021, jejíž součástí je i smlouva kupní a dohoda o splácení kupní ceny za LTE modem a dohoda o způsobu doručení zařízení žalovanému dobírkou prostřednictvím kurýra. Žalobkyně dále doložila k důkazu fakturu č. , číslo, ze dne 23. 3. 2022 znějící na částku 4 386,39 Kč, splatnost faktury je 14. 4. 2022, dále oznámení o zrušení poskytování služeb ze dne 3. 2. 2022 včetně přehledu neuhrazených faktur a dodejky ze dne 7. 2. 2022, dále upomínku ze dne 20. 5. 2022.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav odpovídající žalobním skutkovým tvrzením. Bylo zjištěno, že žalovaný využíval v období od 20.1.2021 do 10.3.2022 služby poskytované žalobkyní (Internet HD Bronzový), a to na základě uzavřené Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 20. 1. 2021 (součástí této smlouvy byla kupní smlouva, dohoda o splácení kupní ceny předmětného zařízení a dohoda o způsobu doručení zařízení žalovanému dobírkou prostřednictvím kurýra). K využívání této služby si u žalobkyně zakoupil zařízení nezbytné k přijímání této služby, a to LTE modem. Toto zařízení bylo žalovanému doručeno dobírkou prostřednictvím kurýra, jak si ve výše uvedené smlouvě určil. Kupní cena výše uvedeného zařízení byla žalovanému rozdělena do 48 pravidelných měsíčních splátek, které zůstaly neuhrazeny v částce 3 448,84 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prokazatelně upomenula k úhradě dluhu. Na základě doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem žalovanou částku 3 448,84 Kč.5. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posuzoval dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, žalobkyně splnila svou povinnost z uzavřené kupní smlouvy a předala žalovanému předmětné zařízení, žalovaný však neuhradil kupní cenu za toto zařízení řádně a včas. Žalobkyni proto vzniklo právo na uhrazení kupní ceny. Protože žalovaný neuhradil kupní cenu ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého plnění, a proto má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po jeho splatnosti. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.