42 C 27/2024-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že prostřednictvím mandatáře uzavřela s panem , jméno FO, , narozeným , datum, na základě jeho žádosti smlouvu o úvěru, který je označen číslem , Anonymizováno, . Dlužník získal částku 26 980 Kč převedenou , datum, na účet prodejce. , jméno FO, dne , datum, zemřel. Žalovaný je jeho právní nástupce. Jeho povinností je uhradit 1/5 dluhu.2. Z usnesení zdejšího soudu č. j. 18 D 312/2021 - 118 vyplývá, že žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, nabyl 1/5 dluhu zůstavitele , jméno FO, . Usnesení nabylo právní moci 26. 4. 2023. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 14 P 111/2018 - 231 bylo prodlouženo omezení svéprávnosti žalovaného o 5 let, tento rozsudek nabyl právní moci 27.1.2024, stejným rozsudek došlo též k prodloužení opatrovnictví , Anonymizováno, , Anonymizováno, , narozené , datum, , a to k žalovanému, na dobu prodloužení omezení jeho svéprávnosti.3. Žalovaný, resp. jeho opatrovnice, se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, zůstala zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“.4. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena smlouva o úvěru ze dne , datum, včetně úvěrových podmínek tvořícími její nedílnou součást a dále také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dále také jen „Smlouva“, uzavřená mezi , jméno FO, , otcem žalovaného a žalobkyní. Za žalobkyni uzavřel Smlouvu mandatář dle mandátní smlouvy ze dne , datum, . Úvěr byl poskytnut dne , datum, , měl být splácen v souladu se splátkovým kalendářem, dne , datum, však , jméno FO, zemřel, dosud nesplacený úvěr včetně příslušenství byl uznán, coby součást dědictví po , jméno FO, a tento přešel 1/5 na žalovaného, tj. v částce 7 023,52 Kč s příslušenstvím – viz usnesení Okresního soudu v Sokolově č. j. 18 D 312/2021 – 118, které nabylo právní moci dne 26.4.2023. Žalobkyně zaslala nejprve předžalobní upomínku , jméno FO, , poté, co se od pověřené notářky dozvěděl o úmrtí , jméno FO, , vyhotovil dne 12.9.2023 předžalobní upomínku adresovanou žalovanému, který ale na dluh ničeho dosud neuhradil.5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a předchůdcem žalovaného došlo uzavřením Smlouvy k datu tvrzenému žalobkyní k uzavření smlouvy o úvěru. Právně tedy lze na daný vztah aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, dle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že předchůdce žalovaného poskytnutý úvěr čerpal, zcela nesplatil z důvodu úmrtí, přičemž žalobkyně v žalobě dostatečně jasně popsala, jakým způsobem došlo k přechodu povinnosti splatit úvěr z předchůdce žalovaného na žalovaného v rámci dědického řízení. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na tvrzený počátek prodlení žalovaného.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 911,33 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 023,52 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ( převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby, účast u ústního jednání před soudem) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 3. 2024 náhrada 3 139,94 Kč za 310 ujetých km v částce 2 339,94 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 339,94 Kč ve výši 2 171,39 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.7. O lhůtě k plnění pak rozhodl soud v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., když umožnil žalovanému hradit dluh v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, soud tak zohlednil tíživou ekonomickou situaci žalovaného. Žalobkyně s rozložením dluhu do splátek souhlasila. Tato možnost byla žalovanému dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalovaném, aby zodpovědným splácením zabránil nástupu tohoto negativního právního následku.