33 C 166/2025-71 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě opakovaného nesprávného úředního postupu, a to v podobě opakovaného zcela nedůvodného zahájení řízení o podezření z přestupku, nejprve v postavení řidiče a poté v postavení domnělého provozovatele vozidla. Řízení proti žalobci bylo zastaveno. Městský úřad v , město, se dopustil nesprávného úředního postupu, neboť žalobce nebyl v době přestupku provozovatelem předmětného vozidla, a i přes tuto skutečnost bylo řízení proti žalobci jako provozovateli vozidla zahájeno. Žalobce zdůraznil, že nesprávný úřední postup byl opakovaný, proto nepostačí náhrada nemajetkové újmy formou konstatování porušení práva a je tak na místě přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích, když žalobce požaduje na náhradě nemajetkové újmy symbolických 10 000 Kč. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne 14. 1. 2025, žalovaná konstatovala nesprávný úřední postup, ale i přes shledaný nesprávný úřední postup shledala, že nejsou dány podmínky odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu. Žalobci pak neposkytla žádnou formu zadostiučinění, a to ani v minimální míře.2. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 89/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992, o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.3. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.4. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.5. Žalovaná nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že Městský úřad , město, se v řízení vedeném pod sp. zn. , číslo, dopustil nesprávného úředního postupu, ale žalovaný netvrdil ani neprokázal, že mu vznikla nemajetková újma, resp. že vznikla v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem. Dále namítala, že žalobce v desítkách případů vystupoval jako zmocněnec jiných účastníků přestupkového řízení případně jako obviněný, z čehož vyplývá určitá míra vnímání psychické zátěže spojená s průběhem správního řízení. V neposlední řadě vznesla námitku promlčení, neboť šestiměsíční promlčecí lhůta ve vztahu k případné nemajetkové újmě spočívající v samotném zahájení a vedení přestupkového řízení proti žalobci jako řidiči byla promlčena dne 22. 8. 2024, přičemž žalobce tento nárok uplatnil u žalované až 14. 1. 2025 a žalobu podal až dne 15. 5. 2025.6. Žalobce při jednání konaném dne 7. 8. 2025 doplnil, že žaloba na náhradu nemajetkové újmy se týká skutku ze dne , datum, , kdy proti žalobci jako provozovateli vozidla RZ: , SPZ, bylo bezdůvodně zahájeno dne 2. 7. 2024 řízení o přestupku. Nárok na náhradu nemajetkové újmy ze správního řízení vedeného proti žalobci jako řidiči, které bylo ukončeno rozhodnutím o zastavení řízení ze dne 18. 1. 2025, v tomto řízení uplatňován není.7. Žalovaná vznesla na jednání konaném dne 7. 8. 2025 námitku promlčení i ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu ve vztahu k řízení o přestupku proti žalobci jako provozovateli vozidla. Má za to, že žalobce se o nemajetkové újmě dozvěděl nejpozději dne 21. 8. 2024, kdy mu bylo při ústním jednání správním orgánem sděleno, že řízení o tomto skutku bude zastaveno a skutek nebude předmětem dalšího řízení. Šesti měsíční promlčecí doba tak marně uplynula měsíc před podáním žaloby, a to i při zohlednění předběžného projednání nároku žalobce uplatněného u příslušného orgánu.8. Účastníci učinili nesporným, že je uplatňován nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění z důvodu nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném MÚ , město, , které bylo zahájeno 2. 7. 2024 proti žalobci jako provozovateli vozidla RZ: , SPZ, , správní řízení bylo zahájeno dne 2. 7. 2024, ústní jednání před správním orgánem se konalo 21. 8. 2024, řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 5. 12. 2024, které nabylo právní moci 8. 1. 2025. Dále učinili nesporným, že Krajskému úřadu , Anonymizováno, kraje jako nadřízenému správnímu orgánu byla dne 22. 11. 2024 doručena žádost žalobce o vydání opatření proti nečinnosti orgánu 1. stupně v dané věci. Žádost o přiměřené zadostiučinění byla u příslušného úřadu (ministerstva dopravy) podána dne 14. 1. 2025, ministerstvo se k žádosti písemně vyjádřilo dopisem ze dne 25. 2. 2025, ve které konstatoval, že správní orgán se dopustil nesprávného úředního postupu, když zahájil řízení o přestupku s žalobcem jako provozovatelem vozidla, ač tento provozovatelem nebyl.9. Za sporné označili důvodnost námitky promlčení a naplnění zákonných podmínek pro přiznání odškodnění žalobci.10. Nejprve se tak soud zabýval vznesenou námitkou promlčení ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy.11. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.12. Ústavní soud v nálezech ze dne 3. 9. 2019 sp. zn. II. ÚS 1099/19 a ze dne 15. 12. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2841/19 dopěl k závěru, že v některých případech je možné na oznámení o zahájení řízení o přestupku spojené se sdělením obvinění z přestupku hledět jako na nezákonné rozhodnutí. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk je vznik nároku na náhradu škody vázán na zrušení či změnu nezákonného pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci. V případech, kdy došlo k zastavení trestního stíhání, je dle judikatury, tímto titulem nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Na rozhodnutí, jímž se zahajuje přestupkové řízení, je nutno v případě, že došlo k zastavení přestupového řízení, hledět jako na nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1 Odpšk. Nárok na náhradu tvrzené nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nezákonně zahájeného řízení o přestupku proti žalobci jako provozovateli vozidla RZ: , SPZ, soud v souladu se závěry Ústavního soudu právně kvalifikoval jako nárok na nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím. V případě nezákonného rozhodnutí se i zde uplatní kumulativní podmínka vyplývající z ust. § 8 OdpŠk. Vznikla-li nemajetková újma trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsouzením přiklonila se judikatura o odsunu počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty k okamžiku, kdy obviněnému bylo oznámeno rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zastaveno, či kdy byl obžaloby zproštěn. Ústavní soud respektuje, že běh promlčecí lhůty se u nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené správním řízením počítá od právní moci konečného rozhodnutí. Počátek běhu promlčecí lhůty je tak stejný jako v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení.13. V daném případě bylo řízení o přestupku zastaveno usnesením ze dne 5. 12. 2024, č.j. , číslo, které nabylo právní moci 8. 1. 2025. Žádost o přiměřené zadostiučinění byla u ministerstva dopravy podána dne 14. 1. 2025, ministerstvo se k žádosti písemně vyjádřilo dopisem ze dne 25. 2. 2025, žaloba byla podána u soudu dne 15. 5. 2025. S ohledem na výše uvedené soud neshledal námitku promlčení důvodnou.14. K naplnění zákonných podmínek pro přiznání odškodnění žalobce argumentoval tím, že již samotný fakt, že došlo ke zcela nedůvodnému zahájení řízení o přestupku odůvodňuje vznik nemajetkové újmy u každé osoby, jež by byla takto zcela nedůvodně obviněna. Žalobce byl zahájením řízení frustrován nad míru běžnou i z důvodu, že v posledních několika letech bylo proti němu Městským úřadem , město, zahájeno nezákonně bezpočet řízení, které zpravila byla ukončena zastavením řízení. Nezákonné zahájení řízení o přestupku považuje žalobce za šikanózní, zahájení řízení a vedení řízení vnímal o to citlivěji, že je profesionálním řidičem a každé správní řízení o trestním obvinění může pro žalobce představovat profesní ohrožení a finanční nouzi a ohrožení živitele rodiny. Každé nedůvodně zahájení řízení o přestupku jej nadměrně časově zatěžuje.15. Naopak žalovaná namítala, že nesprávný úřední postup v dané věci nemohl žalobci způsobit jakoukoliv znatelnou psychickou zátěž. Citovala usnesení Ústavního soudu sp. zn. iV. ÚS 41/22 ze dne 1. 2. 2022, kde je uvedeno: “ Vedení trestního řízení zpravidla představuje pro obviněného větší psychickou zátěž v porovnání s přestupkovým řízením (u méně závažných přestupků navíc o znatelné psychické zátěži spojené s jejich vedením nelze ani uvažovat). Samot