6 C 249/2020-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 2 970 Kč za úhradu cen za služby poskytované žalovanému třetími osobami prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně, které se zavázal uhradit žalobkyni v souvislosti s uzavřením účastnické smlouvy na aktivaci telefonního čísla [tel. číslo] ze dne [datum] na základě faktur předložených žalobkyní. Ta mu poskytla a vyúčtovala pod [číslo] za služby tzv. třetích stran částku 2 970 Kč, kterou žalovaný ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k této žalobě nevyjádřil. 3. Z účastnické smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu v souvislosti s aktivací telefonního čísla [tel. číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby včetně služeb třetích stran platit ceny vyúčtované žalobkyní. Z podrobného vyúčtování služeb za období od 20. 5. 2017 do 19. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný využil tyto služby třetích stran v uvedeném období za cenu 2 970 Kč. Z vyúčtování těchto služeb – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za shora uvedené období služby třetích stran v hodnotě 2 970 Kč se splatností 8. 7. 2017. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 4. 2020 bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě této dlužné částky žalobkyni, přičemž z potvrzení o podání ze dne 23. 4. 2020 vyplývá, že tato výzva mu zaslána byla. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí tzv. služeb třetích stran, které žalobkyně poskytla žalovanému a ten je využil v období od 20. 5. 2017 do 19. 6. 2017 v hodnotě 2 970 Kč, avšak ke dni 8. 7. 2017 je neuhradil, ačkoli nárok na úhradu této částky vyplývá z ustanovení § 1939 a následujících o. z., a to z právní úpravy poukázky, neboť žalobkyně je poukazník a žalovaný poukázaný, který je povinen žalobkyni za poskytnuté služby obsahu uhradit. Žaloba je tedy důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá prováděcímu vládnímu nařízení č. 142/1994 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.