7 C 277/2020-43 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 je právním nástupcem [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným dne 1. 4. 2017 Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku vč. souhrnného poplatku ve výši 4 997 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 148 Kč, odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 054 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 795 Kč), ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč Poslední splátka byla stanovena na 1. 4. 2018. Žalobce tvrdil, že žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne 11. 9. 2017. Dne 2. 4. 2018 pak právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení dosud neuhrazené celkové dlužné částky ve výši 10 193,81 Kč, která činila na jistině částku 6 473,82 Kč a na dlužném poplatku částku 3 719,99 Kč. Rovněž pak žalobce požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval na částku 888,84 Kč (ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ode dne marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky – 19. 10. 2017 do dne postoupení pohledávky – 24. 6. 2019) a dále úrok, který rovněž kapitalizoval, a to na částku ve výši 2 341,54 Kč (ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ode dne marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným – 2. 4. 2018 do data postoupení – 24. 6. 2019). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 1. 4. 2017 za prokázané, že na základě této Smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč s tím, že účastníci sjednali poplatek za sjednání půjčky ve výši 4 997 Kč. Ze shora uvedené Smlouvy soud zároveň zjistil, že žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 11 997 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 1 000 Kč s tím, že první splátku byl povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Z čl. 10 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce se podává, že pokud žalovaný včas neuhradí splátku, tak má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé dlužné částky. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) dále vyplynulo, že [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalovanému dne 24. 6. 2019 oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne 17. 7. 2019. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ soud zjistil, že žalobce žalovaného dne 12. 3. 2020 opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 19. 3. 2020 s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne 13. 3. 2020. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. V právní rovině soud konstatuje, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“). Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve shora uvedené výši s tím, že žalovaný nesplnil základní povinnosti vyplývající ze Smlouvy, neboť předmětný závazek řádně nesplatil. Za této situace je žalovaný povinen hradit jak dlužnou jistinu, tak i sjednaný poplatek, a dále i úroky a úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Tuto pohledávku pak [právnická osoba] postoupila v souladu s v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. na žalobce. 5. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve vši 900 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobce je plátcem DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.). K aplikaci ust. § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že v letech 2017 - 2020 eviduje, že žalobce podal u Okresního soudu ve Strakonicích již několik stovek návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech.