6 C 230/2021-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 21 467 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 11. 12. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 13 967 Kč zahrnujícího i úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 862 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 500 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 4. 2. 2019. Pro případ neuhrazení smlouvy řádně a včas si pak strany dohodly úrok ve výši 29 % z neuhrazené jistiny. Žalovaný neplnil z této smlouvy řádně, neboť neuhradil částku 21 467 Kč, z toho na jistině 11 983,22 Kč. Pohledávka z této smlouvy pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, avšak dlužnou částku včetně příslušenství, a to jak smluvních úroků, které byly ke dni 20. 1. 2020 kapitalizovány na částku 3 378,60 Kč, a zákonných úroků z prodlení, které k tomuto dni byly kapitalizovány na částku 1 113,19 Kč a od této doby jsou oba úroky požadovány v procentuální výši, neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 11. 12. 2017 se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na základě níž mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 13 967 Kč zahrnující i smluvní úroky ve výši 29 % ročně představující za dobu trvání smlouvy částku 2 862 Kč s tím, že v celkových 60 týdenních splátkách po 500 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 4. 2. 2019. Z přehledu plateb k této smlouvě pak bylo zjištěno, že žalovaný naposledy platil poslední splátku 29. 10. 2018 a dluží z předmětné smlouvy celkových 21 467 Kč, z toho na jistině 11 983,22 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn s tím, že nadále má plnit žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020 bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě celkové dlužné částky 21 467 Kč žalobkyni s tím, že tato částka narůstá o dohodnuté úroky z prodlení ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny představující částku 11 983,22 Kč, stejně jako o zákonné úroky z prodlení. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] půjčila žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené ve smyslu § 2390 a následujících o. z. částku 16 000 Kč a žalovaný se ji zavázal zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 967 Kč v celkových 60 týdenních splátkách po 500 Kč, z nichž však neuhradil 21 467 Kč, z toho na jistině 11 983,22 Kč. Strany si v souladu se shora uvedenými ustanoveními dohodly pro případ neuhrazení dlužné částky řádně v plné výši smluvní úroky ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny s tím, že ke dni 20. 1. 2020 tyto úroky představovaly částku 3 378,60 Kč. Pohledávka z této smlouvy pak byla v souladu s ustanovením § 1879 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, o čem byl žalovaný informován, s tím, že nadále má plnit právě jí, což však neučinil. Soud proto považuje nárok na úhradu dlužné částky včetně kapitalizovaných úroků za důvodný a vyhověl mu jak ohledně těchto částek v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb., když tyto úroky byly rovněž ke dni 20. 1. 2020 kapitalizovány a představují částku 1 113,19 Kč. Od následujícího dne pak byly jak smluvené úroky, tak i zákonné úroky z prodlení, přiznány v procentuální výši. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 859 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 311 Kč.