6 C 265/2021-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit jí 6 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o poskytnutí služeb elektronických komunikací a poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu [číslo] dne 18. 10. 2018, na základě níž byly žalované poskytovány služby spočívající v zajištění televizního vysílání prostřednictvím satelitu do 31. 3. 2019, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s ní pak měla žalovaná povinnost do 10 dnů do ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to Set-top box/CA Modul a přístupovou kartu [číslo] kterou žalovaná od žalobkyně převzala při podpisu smlouvy. Strany si pro případ porušení této povinnosti dohodly smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení Set-top boxu a 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalovaná ani tyto částky přes výzvu žalobkyně neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy [číslo] včetně obchodních podmínek a zvláštních podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování služeb televizního vysílání prostřednictvím satelitu, který žalovaná současně s přístupovou kartou převzala. Součástí smlouvy byla dohoda, že do 10 dnů od jejího ukončení je žalovaná povinna tato technická zařízení vrátit. V opačném případě si strany dohodly smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení Set-top boxu a 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 29. 4. 2019 bylo zjištěno, že shora uvedená smlouva byla ukončena ke dni 31. 10. 2019 a žalované vznikla povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit obě technická zařízení, což neučinila a byla proto vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení Set-top boxu a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná tak neučinila a byla opakovaně k úhradě smluvní pokuty vyzvána s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaná neprokázala, že by tak učinila. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce shora uvedeného Set-top boxu a přístupové karty ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě níž se žalovaná zavázala do 10 dnů od ukončení této smlouvy vrátit obě zařízení žalobkyni, což neučinila. Pro tento případ si strany v souladu s ustanovením § 2048 a násl. o. z. dohodly smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácený Set-top box a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč za nevrácenou přístupovou kartu, které žalovaná ani přes opakovanou výzvu neuhradila. Žaloba je tedy důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně celkové částky 6 500 Kč, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Konkrétně se jedná o 3x 1 500 Kč na odměně za právní zastoupení dle § 7 bod 4 advokátního tarifu, k tomu 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vše v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšené o 21 % náhradu za DPH, neboť zástupce žalobce je plátcem DPH, tedy o 1 134 Kč, což připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje celkové náklady řízení 6 934 Kč.