6 C 287/2020-21 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 2 210 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 24. 7. 2014 se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 100 Kč (s dohodnutou úrokovou sazbou ve výši 23,72 % platnou nadále pro případ neuhrazení dlužné částky řádně a včas s neuhrazené jistiny), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v celkových 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 3. 9. 2015. Žalovaný nehradil řádně a včas, porušil podmínky smlouvy a uhradil částku 23 890 Kč, takže dluží na jistině 13 297,95 Kč, na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč, na poplatku za administrativní činnost 3 000 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 492,05 Kč. Když nadále se úročí jistina, kterýžto úrok v kapitalizované výši ke dni 6. 12. 2019 představoval 1 743,87 Kč. Tato pohledávka za žalovaným pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, avšak ani přes následnou výzvu dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že 24. 7. 2014 uzavřel žalovaný se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] smlouvu o půjčce, na základě níž mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč představujícího poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 2 100 Kč (představovaný sazbou 23,72 % a požadovanou nadále pro případ neuhrazení dlužné částky řádně a včas z neuhrazené jistiny) a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, kteroužto celkovou částku 26 100 Kč se žalovaný zavázal uhradit v celkových 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 3. 9. 2015. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka z této smlouvy za žalovaným ve výši 2 210 Kč byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl ještě před podáním žaloby vyzýván žalobkyní k úhradě dlužné částky ve výši 2 210 Kč z titulu smlouvy o půjčce [číslo] z nichž žalovaný uhradil 23 890 Kč a dluží na jistině 1 702,05 Kč a dlužném poplatku 507,95 Kč s tím, že nadále se úročí neuhrazená jistina částkou 23,72 % ročně a dále se dlužná částka navyšuje o úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] půjčila žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. částku 15 000 Kč a žalovaný se ji zavázal uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, z nichž však neuhradil 2 210 Kč, z toho na jistině 1 702,05 a na dlužném poplatku 507,95 Kč. V souladu se shora uvedenými ustanoveními si pak strany dohodly pro případ neuhrazení dlužné částky řádně a včas úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 23,72 % z neuhrazené jistiny, přičemž ke dni 6. 12. 2019 tyto úroky představovaly v kapitalizované podobě částku 1 743,87 Kč. Tato pohledávka za žalovaným pak byla smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a vyzván k úhradě celkové dlužné částky 2 210 Kč, což však neučinil. Soud proto považuje tento nárok za důvodný a vyhověl mu nejen ohledně této částky a kapitalizovaných úroků, nýbrž i v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s prováděcím vládním nařízením č. 142/1994 Sb., když tyto úroky byly rovněž ke dni 6. 9. 2019 kapitalizovány na částku 589,16 Kč. Od následujícího dne pak byly přiznány jak smluvené úroky, tak zákonné úroky z prodlení v procentuální výši. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.