6 C 304/2021-24 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 10 792 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], neměl od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně má proto ve smyslu § 4 odst. 1 tohoto zákona nárok na zaplacení příspěvku nepojištěného vozidla, přičemž základ tohoto příspěvku vychází z § 1 odst. 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. v denní sazbě 86 Kč, což při počtu dní, kdy vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 122 dní představuje základ příspěvku 10 492 Kč, k nimž ještě náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč dle § 2a) této vyhlášky. Žalovaný dlužnou částku ani přes opakované výzvy neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 10. 2020 včetně dokladu o sledování této zásilky bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, [registrační značka], jako nákladního automobilu s hmotností do 3 500 kg, který byl bez pojištění od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tedy po dobu 122 dnů, přičemž denní sazba příspěvku tohoto nepojištěného vozidla představuje 86 Kč, tedy základ příspěvku tvoří 10 492 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do 60 dnů od doručení dopisu s tím, že pokud v ní tuto částku neuhradí, budou po něm vyžadovány ještě náklady za mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Z upomínky ze dne 21. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný základ tohoto příspěvku neuhradil a byl proto vyzván k úhradě celkové částky o 300 Kč vyšší s ohledem na jeho neuhrazení dle předchozí výzvy. Z předžalobní upomínky ze dne 9. června 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný dlužnou částku ve výši 10 792 Kč neuhradil a byl proto opakovaně k této úhradě vyzván s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru do 3 500 kg neuhradil za období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, tedy po dobu 122 dnů, pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. s tím, že vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 86 Kč představuje základ tohoto příspěvku částku 10 492 Kč. Ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona pak náleží žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žaloba je tedy co do celkových 10 792 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2014 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč.