6 C 41/2021-19 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 524 Kč, neboť dne [datum] použil dopravní prostředek hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné ve výši 24 Kč, ani postih ve výši 1 500 Kč, a to ani přes výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] v 15:24 hod. použil linku [anonymizováno] hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem, přičemž nedoplatil jízdné ve výši 24 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, prokázal se občanským průkazem [číslo] podepsal tento zápis a jeho stejnopis převzal. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě celkové dlužné částky 1 524 Kč s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal platnou jízdenkou, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 24 Kč, tak ani postih ve výši 24 Kč, tak ani postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18a) odst. 2a) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem k zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu žalobkyně byla zjištěna cena jízdného 24 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částku 1524 Kč, žaloba je důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků je v souladu s prováděcím vládním nařízením č. 142/1994 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.