1 C 176/2021-34 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl uložit žalovanému povinnost zaplatit mu ve výroku uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 28. 9. 2018 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva č. 1“). Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní zpracování ve výši 2 000 Kč a odměnu za splácení v hotovosti ve výši 4 000 Kč. Dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 11. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 8. 5. 2017. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku 6 100 Kč, z toho 681,95 Kč na jistinu, 2 000 Kč bylo použito na poplatek za administrativní činnost, 1 337,79 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 80,26 Kč na životní pojištění. V důsledku neuhrazení dlužné částky ke dni 22. 11. 2019 se neuhrazená jistina 9 318,05 Kč úročí od 23. 11. 2019 úrokem ve výši 19,4 % dle smlouvy. Žalobce se domáhá úhrady částky 12 140 Kč skládající se z dlužné jistiny 9 318,05 Kč a úhrad za služby 2 821,95 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 108,99 Kč představujících úrok ve výši 19,4 % jdoucí z dlužné jistiny ve výši 9 318,05 Kč od 23. 11. 2019 do postoupení dne 15. 1. 2021, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 087,11 Kč představující úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny ve výši 9 318,05 Kč od 23. 11. 2019 do data postoupení dne 15. 1. 2021. Dále se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků ve výši 19,4 % z částky 9 138,05 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení z téže částky od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Dále žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 11. 6. 2018 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen smlouva č. 2“). Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 600 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč, dále si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 480 Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 548 Kč, poslední splátka byla stanovena na 5. 8. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 15. 1. 2019. Žalovaný uhradil částku 18 600 Kč, z toho 7 055,48 Kč bylo použito na jistinu, 3 600 Kč na úrok za dobu řádného trvání smlouvy, 3 600 Kč na poplatek za administrativní činnost, částka 4 072,99 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částka 271,53 Kč na životní pojištění. Žalovaná dlužná jistina činí 10 944,52 Kč a poplatek částku 3 335,48 Kč. Dále se žalobce domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 107,11 Kč představujících úrok ve výši 19,32 % jdoucí z dlužné jistiny ve výši 10 9444,52 Kč od 6. 8. 2019 do dne postoupení dne 15. 1. 2021, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 608,24 Kč představující úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny ve výši 10 944,52 Kč od 6. 8. 2019 do data postoupení dne 15. 1. 2019. Dále se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků ve výši 19,32 % z částky 10 944,52 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % z částky 10 944,52 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K výzvě soudu žalobce doplnil skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného ohledně obou úvěrových smluv. Uvedl, že jeho právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (respektive zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka v části Dokumenty k ověření, resp. Dokumenty na ověření finanční situace. Současně si žalobce ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. U smlouvy č. 1 vycházel právní předchůdce z měsíčního příjmu žalovaného 24 700 Kč, výši příjmů a výdajů ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek, žalovaný uvedl, že nemá vyživovací povinnost a nemá zápůjčku u jiné společnosti. Výši výdajů žalobcův právní předchůdce ověřil z nájemní smlouvy. U smlouvy č. 2 vycházel žalobcův právní předchůdce z příjmu žalovaného 24 600 Kč u téhož zaměstnavatele, výši příjmů a výdajů ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. 5. Ze smlouvy č. 1 ze dne 28. 9. 2018 soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úroky ve výši 2 000 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit životní pojištění v částce 240 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 18 240 částku Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách v částce 304 Kč. Ze znění smlouvy je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěr v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný uhradil celkem 6 100 Kč. Ze zákaznické karty vztahující se ke smlouvě číslo 1 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že pracuje u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 24 700 Kč, což doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami. Uvedl měsíční výdaje ve výši 22 400 Kč, výdaje na bydlení doložil nájemní smlouvu. 6. Ze smlouvy číslo 2 soud zjistil, že touto smlouvou se [právnická osoba] zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v částce 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úroku 3 600 Kč při úrokové sazbě 32,15 %, s poplatkem za administrativní činnosti ve výši 3 600 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč vrátit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 548 Kč. Ze zákaznické karty žalovaného z téhož dne vyplývá, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 24 600 Kč a měsíčními výdaji 19 600 Kč, když předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. Současně předložil nájemní smlouvu. Uvedl, že jeho výdaje představují částku 19 600 Kč. Z přehledu plateb je zřejmé, že žalovaný uhradil celkem částku 18 600 Kč a jak byly zužitkovány. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 15. 1. 2021 včetně příloh (strana 8 a 27 seznamu postoupených pohledávek) je zřejmé, že pohledávky ze shora uvedených smluv o spotřebitelském úvěru za žalovaným byly postoupeny na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 je zřejmé, že obě postoupení pohledávky byla žalovanému oznámena a odeslání oznámení žalovanému bylo doloženo příslušným podacím lístkem. Žalobcova tvrzení, že žalovaný předmětné částky na smlouvy o spotřebitelském úvěru nezaplatil, nebyla konkrétními důkazy vyvrácena. 8. V právní rovině dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli v obou případech smlouvu o úvěru ve smyslu § 2 395 a následující zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětné smlouvy vztahuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobcova aktivní procesní legitimace je dána ustanovením § 1879 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěry ve shora uvedených výších s tím, že žalovaný nesplnil základní povinnosti vyplývající ze smluv o spotřebitelském úvěru, neboť předmětný závazek řádně nesplatil. Právní předchůdce žalobce splnil povinnosti stanovenou § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odbornou péčí řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, neboť údaje žalovaného o jeho příjmech a výdajích ověřil předloženými doklady a tyto vyhodnotil. Za této situace je žalovaný povinen žalobci hradit jak dlužnou jistinu, tak i sjednané poplatky, úroky (když žalobce požaduje nižší než původně sjednané úroky). Zároveň je žalovaný povinen hradit žalobci úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud proto důvodně podané žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního