1 C 59/2022-21 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl uložit žalovanému povinnost zaplatit mu ve výroku uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 16. 4. 2019 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnu za splácení v hotovosti ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 13. 5. 2019. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku 2 700 Kč, z toho 2 060 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a 640 Kč bylo použito na poplatek za hotovostní inkaso splátek. V důsledku neuhrazení dlužné částky ke dni 9. 6.2020 se neuhrazená jistina 12 000 Kč úročí od 10. 6. 2020 úrokem ve výši 18,98 % ročně dle smlouvy. Žalobce se domáhá úhrady částky 18 900 Kč skládající se z dlužné jistiny 12 000 Kč a úhrad za služby 6 900 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 391,87 Kč představujících úrok ve výši 18,98 % ročně jdoucí z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 10. 6. 2020 do postoupení dne 15. 1. 2021, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 733,33 Kč představující úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny ve výši 12 000 Kč od 10. 6. 2020 do data postoupení dne 15. 1. 2021. Dále se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků ve výši 18,98 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z téže částky od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobce uvedl, že právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 4. 2019 [číslo] soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úroky ve výši 2 400 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 21 600 částku Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách v částce 360 Kč. Ze znění smlouvy je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěr v hotovosti v den podpisu smlouvy. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný uhradil celkem 2 700 Kč. Ze zákaznické karty vztahující se ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že pracuje u [právnická osoba] na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem 13 476 Kč, což doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami. Uvedl měsíční výdaje ve výši 10 940 Kč, výdaje na bydlení doložil nájemní smlouvu. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 15. 1. 2021 včetně příloh (strana 54 seznamu postoupených pohledávek) je zřejmé, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru za žalovaným byla postoupena na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky je zřejmé, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a odeslání oznámení žalovanému bylo doloženo příslušným podacím lístkem. ze dne 19. 2. 2021. Tvrzení žalobce, že žalovaný předmětné částky na smlouvu o spotřebitelském úvěru nezaplatil, nebylo konkrétními důkazy vyvrácena. 5. V právní rovině dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2 395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětné smlouvy vztahuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobcova aktivní procesní legitimace je dána ustanovením § 1879 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěry ve shora uvedených výších s tím, že žalovaný nesplnil základní povinnosti vyplývající ze smluv o spotřebitelském úvěru, neboť předmětný závazek řádně nesplatil. Právní předchůdce žalobce splnil povinnosti stanovenou § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odbornou péčí řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, neboť údaje žalovaného o jeho příjmech a výdajích ověřil předloženými doklady a tyto vyhodnotil. Za této situace je žalovaný povinen žalobci hradit jak dlužnou jistinu, tak i sjednané poplatky a úroky. Zároveň je žalovaný povinen hradit žalobci úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud proto důvodně podané žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve vši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení jsou představovány součtem shora uvedených částek, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobce je plátcem DPH. Náklady řízení dále tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem náklady řízení činí částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost soud uvádí, že aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobce podává u Okresního soudu ve Strakonicích opakovaně (řádově desítky až stovky) návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech.