4 C 52/2022-33 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 26 236 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 28. 3. 2015 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištění na zadní straně smlouvy. Žalobce uvedl, že právní předchůdce jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované uvedeno mimo jiné, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve se žalovanou uzavřena smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 16 721 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 633 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně sjednanou v článku 4. Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 110 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 978 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 613 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 5. 2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 25. 8. 2015. Ke dni 29. 1. 2016 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 21 695,49 Kč a dlužný poplatek 8 575,51 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 3 035 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 16 049,05 Kč dále úrokem ve výši 20,50 % sjednaných v článku 4. Smluvních podmínek, a to od 21. 5. 2016, t. j. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 9 485 Kč. Dále žalobce uvedl, že pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 11. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek z 16. 11. 2017 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 27 236 Kč. Příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem 1 000 Kč, když žalovaná dne 21. 11. 2017 zaplatila částku 1 000 Kč. Žalobce platbu započetl na poplatek. Žalobce tedy požaduje po žalované částku 26 236 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 16 049,05 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10 186,95 Kč, dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 6 726,26 Kč (jedná se o úrok 20,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16 049,05 Kč od 21. 5. 2016 do 16. 11. 2017 a z kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny od 17. 11. 2017 do 21. 11. 2017). Dále žalobce požaduje zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 912,34 Kč, když se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16 049,05 Kč od 2. 9. 2015 do 16. 11. 2017 a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny od 17. 11. 2017 do 21. 11. 2017. Dále žalobce požaduje úroky ve výši 20,50 % z dlužné jistiny ve výši 16 049,05 Kč od 22. 11. 2017 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 049,05 Kč od 22. 11. 2017 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla upomínána. 2. Žalovaná v odporu do platebního rozkazu uvedla, že je pravdou, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], jakožto věřitelem, a jí, jakožto dlužníkem, byla dne 28. 3. 2015 uzavřena úvěrová smlouva [číslo]. Předmětná úvěrová smlouva měla povahu spotřebitelské smlouvy, proto se právní vztahy z ní vyplývající musí řídit nejen občanským zákoníkem, ale i zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaná uvedla, že jako dlužník zaplatila celkem 10 splátek v celkové výši 10 485 Kč. Tato skutečnost vyplývá nejen z jejích tvrzení ale i z tvrzení žalobce. Poslední splátka byla adresována společnosti [právnická osoba] ve výši 1 000 Kč dne 26. 11. 2017. Žalovaná uvedla, že dluh vymáhaný žalobcem je promlčen a vznáší tedy námitku promlčení. Dále žalovaná uvedla, že pro případ, že by se žalobce domníval, že nárok promlčen není, poukazuje na to, že úvěrová smlouva uzavřená mezi ní a žalobcem dne 28. 3. 2015 je dle jejího názoru absolutně neplatná. Důvodem je nesplnění povinnosti věřitele před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka úvěr splatit. Aby byla úvěrová smlouva hodnocena jako platná, musí splňovat kritéria předepsaná pro spotřebitelské smlouvy nejen občanským zákoníkem, ale i zákonem o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru mimo jiné ukládá věřiteli povinnost posoudit před uzavřením smlouvy s odbornou péčí schopnost dlužníka úvěr splácet, a to pod sankcí absolutní neplatností smlouvy. Žalovaná uvedla, že věřitel svou povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru řádně nesplnil. Věřitel nijak nezkoumal, ani neanalyzoval její finanční situaci ohledně toho, jaké má příjmy a výdaje, došlo pouze k formálnímu doložení tehdejšího příjmu, kdy si zástupkyně právního předchůdce žalobce okopírovala její výplatní pásky. Dále je zřejmé, že věřitel ani nenahlédl do žádné z dostupných evidencí dlužníků či centrální evidence exekucí, ač by to pro něj, jakožto profesionála na poli poskytování úvěrů, mělo být samozřejmostí. Ze zákona tedy jednoznačně vyplývá věřitelova důkazní povinnost. Dále žalovaná uvedla, že z procesní opatrnosti namítá promlčení práva žalobce na vydání bezdůvodného obohacení představující vydání částky jistiny úvěru, tedy částky 20 000 Kč. Ze všech shora uvedených důvodů tedy navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Žalobce následně uvedl, že žalovaná dne 28. 7. 2017 podepsala uznání dluhu ve smyslu § 2053 obč. zákoníku, čímž uznala předmětnou pohledávku ze smlouvy uzavřené s právním předchůdcem. Žalovaná pohledávku z předmětné smlouvy uznala co do důvodu i výše a zavázala se ji splatit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč počínaje měsícem srpnem 2017. Žalovaná však ani poté, co se zavázala splatit pohledávku v měsíčních splátkách, nehradila řádně a včas. Žalobce tak má za to, že předmětná pohledávka promlčená není, když jí žalovaná dne 28. 7. 2017 uznala co do důvodu a výše. Promlčecí doba předmětné pohledávky by tedy uplynula nejdříve dne 28. 7. 2027, přičemž žalobce podal žalobu dne 1. 12. 2021. Dále žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, kdy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva. Dle článku 13 Smluvních podmínek žalovaná prohlásila, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalované zápůjčku splácet, které žalovaná právnímu předchůdci žalobce před uzavřením smlouvy poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Právní předchůdce