6 C 10/2022-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 3 048 Kč s příslušenstvím, neboť dne 5. 7. 2021 a 12. 7. 2021 použil linku žalobkyně [číslo] aniž by se prokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil jak 2 x jízdné ve výši 24 Kč, tak ani 2 x přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že dne 5. 7. 2021 v 10:36 hod. použil žalovaný linku [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem, přičemž neuhradil jízdné ve výši 24 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, předložil [číslo obč. průkazu], tento zápis podepsal a jeho stejnopis přezval. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne 12. 7. 2021 ve 14:20 hod. použil linku hromadné dopravy [číslo] provozované žalobkyní, aniž by se znovu prokázal platným jízdním dokladem, přičemž neuhradil jak jízdné ve výši 24 Kč, tak ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, prokázal se občanským průkazem [číslo] zápis podepsal a jeho stejnopis převzal. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 9. včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný ještě před podáním žaloby byl vyzýván k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 048 Kč ze shora uvedených důvodů s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. 4. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 5. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil 2 x veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem, přičemž nezaplatil 2 x jízdné ve výši 24 Kč, ani 2 x postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18a) odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu žalobkyně byla zjištěna cena jízdného 24 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částku 3 048 Kč, žaloba je důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 6. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.