6 C 116/2022-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 530 Kč, neboť dne 14. 11. 2021 použil v 8:51 hod. linku [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 30 Kč, tak ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne 14. 1. 2021 v 8:51 hod. použil linku [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní, kdy se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, neuhradil jízdné ve výši 30 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, předložil [číslo obč. průkazu], tento zápis podepsal a jeho stejnopis převzal. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný ještě před podáním žaloby byl vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 30 Kč, tak ani postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18a) odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z níž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu žalobkyně byla zjištěna cena jízdného 30 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil celkových 1 530 Kč, žaloba je důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.