6 C 14/2022-19 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 36 056,67 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný způsobil 25. 5. 2020 vozidlem Opel Vectra, [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 91 230 Kč na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], přičemž v souvislosti s opravou poškozeného vozidla pak poškozené vznikly náklady na nájem náhradního vozidla ve výši 14 520 Kč. Žalovaný měl jako vlastník a provozovatel vozidla dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu, kterou však k datu vzniku škody neuzavřel a tudíž [obec] [anonymizována dvě slova] podle § 24 odst. 2 písm. b) citovaného zákona vznikla povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. [anonymizováno] pověřila třetí osobu - [právnická osoba] s. r. o., aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost a v návaznosti na šetření tohoto partnera pak [obec] [anonymizována dvě slova] uhradila poškozené náhradu škody 28. 7. 2020 ve výši 91 230 Kč, dále náhradu nákladů na nájem náhradního vozidla ve výši 14 520 Kč a samotnému pověřenému partnerovi dne 4. 8. 2020 částku 2 420 Kč jako odměnu za likvidaci škodné události. [anonymizováno] vznikla na základě § 24 odst. 9 citovaného zákona nárok vůči škůdci, tedy žalovanému, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, a jelikož vyplatila částku v celkové výši 108 170 Kč, dlužná částka představuje 36 056,67 Kč. Žalovaný tento svůj dluh dne 10. 2. 2021 vůči [obec] [anonymizována dvě slova] písemně uznal co do důvodu a výše, zavázal se jej uhradit, avšak z toho nic neuhradil. Tento nárok pak byl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 postoupen na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, avšak dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Záznam o provedené dopravní nehodě z 25. 5. 2020 včetně fotodokumentace, faktury – daňového dokladu [číslo] [číslo] předávacího protokolu z 18. 6. 2020, likvidační zprávy ŠU 2020 [číslo], stanovení výše skutečné škody včetně vyjádření k likvidaci [právnická osoba] s. r. o. z 22. července 2020, detailů transakce z 29. 7. 2020 a 26. 5. 2020 včetně prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí a uplatnění práva na náhradu plnění z [datum] prokazují, že žalovaný dne 25. 5. 2020 způsobil svým osobním automobilem specifikovaným v žalobě poškozené [jméno] [příjmení] škodu ve výši 91 230 Kč, kromě čehož jí vznikly náklady za nájem náhradního vozidla ve výši 14 520 Kč za situace, kdy neměl v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu, proto obě tyto částky uhradila podle § 24 odst. 2 písm. b) citovaného zákona poškozené [příjmení] [anonymizována dvě slova], která kromě toho s ohledem na skutečnost, že pověřila svého partnera [právnická osoba] s. r. o. pro šetření události, za což jí vyplatila částku 2 420 Kč jako odměnu za likvidaci této škodné události. Celkově tak uhradila celkových 108 170 Kč a po žalovaném v souladu s ustanovením § 24 odst. 9 citovaného zákona uplatnila nárok na úhradu jedné třetiny této vyplacené částky, tedy 36 056,67 Kč. Z uznání dluhu ze dne 6. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný částku ve výši jistiny 36 056,67 Kč a její příslušenství jako zákonného úroku z prodlení uznal co do důvodu a výše jako nárok [obec] kanceláře pojistitelů podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. jako finanční částky, kterou vyplatila z garančního fondu v souvislosti se shora uvedenou škodní událostí ze dne 25. 5. 2020 a zavázal se jí uhradit. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyrozuměn o tom, že [obec] [anonymizována dvě slova] svůj nárok vůči němu postoupila na žalobkyni a žalovaný byl žalobkyní vyzván k plnění ve vztahu k žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 8. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k této úhradě do 19. 8. 2021. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný v souladu s ustanovením § 2053 odst. 1 občanského zákoníku uznal dluh co do důvodu i výše vůči [obec] [anonymizována dvě slova] za škodu, kterou způsobil svým automobilem dne 25. 5. 2020 a zavázal se ji uhradit náhradu jedné třetiny toho, co ona plnila poškozené [jméno] [příjmení] podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tedy částku 36 056,67 Kč. Tento nárok pak byl v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupen na žalobkyni, o čemž žalovaný byl informován s tím, že nadále má plnit žalobkyni, což neučinil přes její výzvu. Žaloba je tedy důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této dlužné částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Konkrétně se jedná o 3 x 2 580 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, k tomu 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vše v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšené o 21% náhradu za DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH, tedy o 1 814,40 Kč, což s připočtením soudního poplatku 1 443 Kč představuje celkové náklady řízení 11 897,40 Kč.