6 C 15/2022-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 848 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku pojistného z pojistné smlouvy na Autopojištění Combi Plus [číslo] za období od 8. 7. 2020 do 16. 10. 2020, kdy došlo k zániku této smlouvy, kdy žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani přes opakované výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla 8. 7. 2020 uzavřena smlouva o pojištění vozidla žalovaného, tovární značky Volkswagen Golf, [registrační značka], s dohodnutým ročním pojistným ve výši 4 593 Kč splatným čtvrtletně po 1 148 Kč. Strany si pro případ upomínání v souvislosti s neplacením pojistného včas ze strany žalovaného ujednaly paušalizované náklady spojené s upomínáním ve výši 600 Kč, které se v takovémto případě stanou součástí dlužného pojistného. Z upomínek ze dne 24. 8. 2020 včetně dokladu o doručení z 20., 29. 10. 2020 a 24. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužného pojistného z této smlouvy, které neuhradil za období od 8. 7. 2020 do 16. 10. 2020, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného, na němž žalovaný dluží 1 848 Kč. Tuto skutečnost pak potvrzuje rovněž bilance k pojistné smlouvě. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný ani přes výzvy dlužné pojistné žalobkyni neuhradil. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil dosud. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný dluží na pojistném z pojistné smlouvy [číslo] za období od 8. 7. 2020 do 16. 10. 2020 celkových 1 848 Kč. Mezi stranami tedy byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 a následujících o. z., přičemž žalobkyně jako pojistitel má právo na toto pojistné dle § 2782 odst. 1 o. z. Žaloba je tedy důvodná nejen ohledně této částky, nýbrž v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení, které byly požadovány do doby sepisu žaloby v kapitalizované podobě na částku 117 Kč, odpovídají § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.