6 C 223/2022-35 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 4 560 Kč, neboť dne 25. 1. 2021 použil celkem třikrát linku hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to linku [anonymizováno] v 11:24 hodin a linku 12 ve 13:57 hodin a rovněž i v 15:47 hodin, když ve všech případech neměl platný jízdní doklad a při kontrole nedoplatil třikrát jízdné ve výši 20 Kč ani třikrát přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný 25. 1. 2021 v 11:24 hodin použil linku [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by se prokázal jízdním dokladem, přičemž předložil [číslo obč. průkazu], nedoplatil jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný 25. 1. 2021 použil ve 13:57 hodin linku 12 hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním doklade, když předložil [číslo obč. průkazu], nedoplatil jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému 1 500 Kč. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. 261272 bylo zjištěno, že žalovaný dne 25. 1. 2021 v 15:47 hodin použil linku 12 hromadné dopravy, když při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, předložil [číslo obč. průkazu] a nedoplatil jak jízdné ve výši 20 Kč, tak ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky, bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyrozumíván a vyzýván k úhradě celkových 4 560 Kč s příslušenstvím. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil třikrát veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem,přičemž nezaplatil jak třikrát jízdné ve výši 20 Kč, tak ani třikrát postih ve výši 1 500 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících, o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18 a) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněná uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, k zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč, přičemž z tarifu žalobkyně byla zjištěna cena jízdného 20 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil celkových 4 560 Kč, žaloba je důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z., tak i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení je v souladu s § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které mu vznikly jednak za soudní poplatek ve výši 400 Kč a jednak za dvě paušální náhrady hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. jako nezastoupenému účastníku s tím, že výše těchto nákladů představuje podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 (neboť se jedná o tzv. vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč) 2 x 100 Kč. Pokud žalobce požadoval zvýšení této odměny o náhradu za DPH ve výši 42 Kč, soud tuto náhradu nepřiznal, neboť v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH patří k nákladům řízení jen, je-li zástupcem advokát či patentový zástupce.