6 C 39/2022-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 021 Kč s příslušenstvím, neboť 25. 10. 2018 použil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo], přičemž při kontrole bylo zjištěno, že neuhradil jízdné ve výši 21 Kč a nedoplatil ani přirážku ve výši 1 000 Kč, přičemž pohledávka byla postoupena nejprve na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako součástí postoupení souboru pohledávek, a to na základě smlouvy postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o budoucích smlouvách o úplatném postoupení pohledávek mezi společností Č dráhy a tímto subjektem 15. 12. 2015, který následně tuto pohledávku postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, avšak dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil. 2. Z oznámení o závadách ze dne 25. 10. 2018 bylo zjištěno, že pracovník [anonymizována dvě slova] při namátkové kontrole jízdních dokladů ve vlaku se samoobslužným způsobem odbavování cestujících zjistil cestujícího bez jízdenky, peněz a osobního dokladu, přivolal hlídku Policie České republiky ke zjištění jeho totožnosti a dle údajů předaných policistou ze služebny Písek zpracoval potvrzení o nedodržení SPPO, který cestující podepsal a jeho druhý díl si převzal. Z potvrzení o nedodržení SPPO bylo zjištěno, že 16. 4. 2016 měl použít vůz [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [datum narození], s neuhrazeným jízdným ve výši 28 Kč a přirážce 1 000 Kč, tedy celkových 1 028 Kč, což tento cestující na předmětné listině podepsal. Z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích, o úplatném postoupení pohledávek č. 57941/2015 ze dne 15. 12. 2015 nevyplynulo a nebylo prokázáno, že by případná pohledávka [právnická osoba] za žalovaným byla touto smlouvou postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 6. 9. 2019 pak vyplývá, že pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno] LIMITED za žalovaným z [datum] měla být postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy z 9. 10. 2019 pak bylo zjištěno, že před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky žalobkyni z titulu jeho jednání z [datum], kdy využil bez jízdenky přepravních služeb společnosti [právnická osoba] 3. Z provedeného dokazování nelze vyvodit skutkové okolnosti tvrzené žalující stranou v žalobním návrhu, neboť neprokázali, že by to byl žalovaný, kdo 25. 10. 2018 použil linku [anonymizována dvě slova] bez jízdního dokladu a zaplacení jízdného i přirážky ve výši 1 021 Kč. Oznámení o závadách ze dne [datum] učinil vlakový revizor [právnická osoba] drah, přičemž cestujícího zde neoznačil jakýmkoliv způsobem s odvoláním, že zpracoval potvrzení o nedodržení SPPO, které se však týkalo jiné fyzické osoby, a to [jméno] [příjmení], narozeného 25. 7. 1989, a taktéž jiného data 16. 4. 2016. Žalobkyně tedy neprokázala, že by těmito subjekty byla uzavřena smlouva o dopravě podle § 2550 a následujících o. z. Žalující strana navíc ani neprokázala, že by případný tento nárok byl řádně postoupen na subjekt [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v souladu s ustanovením § 1879 a následujících o. z., neboť k této skutečnosti navrhla i doložila pouze rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích, aniž by tato obsahovala konkrétní pohledávku [anonymizována dvě slova] vůči žalovanému, navíc ani netvrdil, ani k tomuto případnému tvrzení nenavrhl důkaz o tom, že o předmětném postoupení byl žalovaný jako dlužník vyrozuměn v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 o. z. Další postupní smlouva mezi tímto subjektem a žalobkyní ze dne 16. 9. 2019 sice obsahovala označení předmětné pohledávky, avšak rovněž absentuje jak tvrzení, tak i doložení skutečnosti, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn, neboť tato skutečnost není zmíněna ani v předžalobní výzvě k zaplacení z 9. 10. 2019. Žalobkyně tedy neprokázala svá žalobní tvrzení, a jelikož se neúčastnila ústního jednání, vzdala se tím možnosti, aby jí soud v souladu s ustanovením § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil o chybějících skutkových tvrzeních a důkazních návrzích, což dle platné judikatury i může činit pouze při ústním jednání, nikoli písemně předem. Soud proto návrh v plném rozsahu zamítl. 4. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný a měl by mít proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaný však byl v řízení neaktivní, žádné náklady mu nevznikly a soud proto o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.