6 C 52/2022-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 10 375 Kč, neboť vozidlo, jehož je vlastník/provozovatel, a to konkrétně osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], nebylo v období od 29. 6. 2019 do 30. 11. 2019, tedy 155 dní pojištěno v rozporu s ustanovením § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalobkyni proto vznikl ve smyslu § 4 odst. 1 tohoto zákona nárok na příspěvek nepojištěného vozidla. Jeho základ představuje částku 65 Kč denně, což při shora uvedených dnech představuje základ příspěvku 10 075 Kč, což s připočtením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč představuje celkovou výši 10 375 Kč, kterou žalovaný nehradil ani přes opakované výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že vozidlo [registrační značka] s objemem válců motoru od 1850 cm3 do 2500 cm3, jehož vlastníkem/provozovatelem je žalovaný, nebylo v období od 29. 6. 2019 do 30. 11. 2019, tedy po dobu 155 dní pojištěno z odpovědnosti provozu vozidla a žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku tohoto nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě 65 Kč a počtu dní, kdy bylo nepojištěno 155, představuje v základu 10 075 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě této částky do 30 dnů od doručení tohoto dopisu s tím, že v takovémto případě žalobkyně nebude požadovat náklady za mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Z informace k této zásilce bylo zjištěno, že žalovanému byla doručena dnem 20. 2. 2020. Z upomínky z 28. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný tento příspěvek neuhradil a byl tedy vyzván k úhradě jeho celé výše včetně zmíněných nákladů za uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 10. 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný tak neučinil a příspěvek ve výši celkových 10 375 Kč neuhradil. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil ani následně. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru od 1850 cm3 do 2500 cm3 neuhradil za období od 29. 6. 2019 do 30. 11. 2019 pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 65 Kč představuje základ tohoto příspěvku částka 10 075 Kč. Ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona pak náleží žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 10 375 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč.