6 C 59/2022-23 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 16 065 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], jehož vlastníkem/provozovatelem je žalobce, nebyl v období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 pojištěn z odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu s ustanovením § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vozidlo tak nebylo pojištěno 98 dní, takže žalobkyni vznikl nárok na příspěvek tohoto nepojištěného vozidla, který vzhledem k denní sazbě ve výši 65 Kč představuje v základu 6 370 Kč a k tomu dalších 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Dále pak žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], jehož vlastníkem/provozovatelem je žalovaným rovněž nebylo od 7. 6. 2020 do 8. 11. 2020 pojištěno po dobu 124 dní a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek tohoto nepojištěného vozidla, který v základu s ohledem na denní sazbu tohoto příspěvku 65 Kč představuje 8 060 Kč, což s připočtením poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč představuje celkový nárok na 8 360 Kč. Žalobkyně pak dále zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], neměl toto pojištění od 19. 6. 2020 do 9. 7. 2020, tedy po dobu 21 dnů, takže žalobkyni vznikl nárok na tento příspěvek, který s ohledem na denní sazbu 35 Kč představuje v základu 735 Kč, zvýšenou o 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva, tedy 1 035 Kč. Žalovaný celkových 16 065 Kč neuhradil ani přes předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 29. 10. 2020 včetně dokladu o doručení této výzvy bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 neměl toto vozidlo v období od 24. 2. do 31. 5. 2020, tedy po dobu 98 dnů pojištěno a byl proto vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla za toto období s tím, že vzhledem k denní sazbě 65 Kč představuje základ tohoto příspěvku 6 370 Kč. Žalovaný byl vyzván k jeho úhradě do 30 dnů od doručení tohoto dopisu, tedy od 3. 11. 2020 s tím, že v opačném případě bude kromě tohoto příspěvku požadován i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Z upomínky ze dne 11. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný tento příspěvek neučinil a byl proto vyzván k úhradě jeho aktuální výše 6 670 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 16. června 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný ani následně tento příspěvek neuhradil a byl proto vyzván k jeho úhradě s tím, že jinak bude podána žaloba. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] jako osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 neměl toto vozidlo pojištěno od 7. 6. 2020 do 8. 11. 2020, tedy po dobu 124 dní a byl vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k jeho denní sazbě 65 Kč představuje 8 060 Kč, k jejichž úhradě byl vyzván ve lhůtě do 60 dnů od doručení s tím, že následně bude požadován, pokud tak neučiní, i poplatek ve výši 300 Kč. Z dokladu o doručení této zásilky bylo zjištěno, že tato výzva žalovanému byla doručena 27. 11. 2020. Z upomínky ze dne 4. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný tento příspěvek neuhradil a byl proto vyzván k jeho úhradě včetně poplatku ve výši 300 Kč, tedy 8 360 Kč, žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 23. června 2021 bylo zjištěno, že žalovaný ani tento příspěvek neuhradil a byl proto vyzván k jeho úhradě s tím, že jinak bude vymáhán žalobou. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] jako osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 neměl toto vozidlo pojištěné od 19. 6. 2020 do 9. 7. 2020, tedy po dobu 21 dnů, a byl vyzván k úhradě příspěvku, který vzhledem k denní sazbě 35 Kč představuj v základu 735 Kč s tím, že rovnou byly po něm žádány i náklady za uplatnění, tedy 300 Kč, a žalovaný byl vyzván k celkové úhradě 1 035 Kč. Z upomínky ze dne 25. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný tak neučinil a byl znovu upomínán k úhradě tohoto příspěvku. Z předžalobní upomínky ze dne 30. června 2021 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaný ani následně dlužnou částku neuhradil a byl tedy k této úhradě vyzván s tím, že jinak bude po něm nárok uplatňován žalobou. Žalovaný neprokázal, že by celkových 16 065 Kč žalobkyni uhradil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník dvou vozidel s objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 neuhradil za období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020, tedy po dobu 98 dnů, pojištění z provozu jednoho z těchto vozidel a od 7. 6. 2020 do 8. 10. 2020, tedy po dobu 124 dnů, pojištění z druhého vozidla, stejně jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 neuhradil toto pojištění od 19. 6. 2020 do 9. 7. 2020, tedy po dobu 21 dnů. Tím žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z těchto tří nepojištěných vozidel dle § 4 odst. 1 citovaného zákona č. 168/1999 Sb. s tím, že vzhledem k denní sazbě příspěvku dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. v prvých dvou nepojištěních vozidel 65 Kč vznikl žalobkyni nárok na příspěvek z prvého vozidla v základu 6 370 Kč, z druhého vozidla 8 060 Kč a z třetího vozidla vzhledem k jeho denní sazbě 35 Kč, nárok na 735 Kč. Kromě toho ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží žalobkyni i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 3x 300 Kč ve smyslu § 2a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žaloba je tedy co do částky 6 670 Kč ohledně prvého vozidla, částky 8 360 Kč ohledně druhého vozidla a částky 1 035 Kč ohledně třetího vozidla důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně těchto částek, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 391/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč.