6 C 240/2023-51 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí 14 744,26 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 22. 2. 2019 uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], na základě níž žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se je zavázala uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 10 973 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 221 Kč. Žalovaná doplnila, že před poskytnutím těchto finančních prostředků a uzavření předmětné smlouvy byly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalované požadovanou zápůjčku splácet, zejména pak bylo provedeno vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením této smlouvy, byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je pak potvrzena i v samotné smlouvě, ve které přímo nad podpisem žalované je uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že tyto informace byly ověřeny a vyhodnoceny tak, že žalovaná je schopna splatit celkovou dlužnou částku. Z této zákaznické karty se pak podává, že [právnická osoba] ověřil před uzavřením předmětné smlouvy majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a výplatních pásek a současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako dělnice s měsíčním příjmem 7 548 Kč a ostatní příjmy 1 910 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku i jiné společnosti, z čehož vyplývá, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalovaná však neplnila podmínky předmětné smlouvy, uhradila na ní pouze částku 2 300 Kč a tato pohledávka za ni pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni, o čemž žalovaná byla vyrozuměna, avšak dlužnou částku včetně úroků a úroků z prodlení neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 22. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřena se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce ve výši 11 000 Kč, které jí byly poskytnuty v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaná se je zavázala uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 10 973 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 221 Kč. Ze zákaznické karty žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná pracovala jako dělnice, uvedla v této kartě pravidelný měsíční příjem ve výši 9 458 Kč, dále uvedla interní splátky 3 000 Kč a jako odhadované měsíční výdaje 1 500 Kč. V části ověřené dokumenty pak je uvedena pracovní smlouva do 30. 4. 2019 s tím, že byly předloženy výplatní pásky za měsíce prosinec 2018 a leden 2019 a výpis z bankovního účtu, aniž by tyto listiny byly doloženy. Z tabulky umoření k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne 18. 3. 2019 částku 1 300 Kč a dne 10. 4. 2019 částku 1 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni, přičemž z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla o tomto vyrozuměna s tím, že nadále má plnit žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byla žalovaná vyrozuměna k úhradě dlužné částky. 4. Žalobkyně dále předložila uznávací prohlášení žalované ze dne 14. 11. 2020, z nějž bylo zjištěno, že žalovaná uznala, že dluží na pohledávce vzniklé ze smluv [číslo] [číslo] vůči společnosti [právnická osoba] celkovou částku 59 376,22 Kč, aniž by bylo specifikováno, jakou částku dluží z té které smlouvy, a zavázala se jí uhradit v 12 měsíčních splátkách po 2 000 Kč. V této souvislosti pak již ve vztahu k žalobci žalovaná předložila informace ke své současné finanční a majetkové situaci ke dni 23. 10. 2021 včetně dokladů o příjmech a platbách elektřiny. 5. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 6. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. Nutno předestřít, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.), tedy poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (Důvodová zpráva k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr, přičemž věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). 11. I přes to, že žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalované byla dovozena z údajů jím uvedených v žádosti o úvěr ze dne 22. 2. 2019 a její právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o s