6 C 7/2023-15 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 1 021 Kč, neboť dne 30. 10. 2021 použil linku dopravy [právnická osoba], při níž byl bez platného jízdního dokladu, neuhradil jízdné ve výši 21 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, přičemž tato pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 4. 2022 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, avšak dlužnou částku jí neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách Českých drah ze dne 30. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný použil dne 30. 10. 2021 vlak [anonymizována dvě slova] [číslo] když při této jízdě byl bez jízdního dokladu, neuhradil jízdné ve výši 21 Kč ani přirážku ve výši 1 000 Kč, přičemž toto potvrzení podepsal a jeho stejnopis převzal. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] bylo zjištěno, že tato pohledávka za žalovaným byla dne 20. 4. 2022 postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn s tím, že nadále má plnit žalobkyni a zároveň byl vyzván k úhradě dluhu s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek provozovaný [právnická osoba] aniž by se prokázal platnou jízdenkou, přičemž nezaplatil jak jízdné ve výši 21 Kč, tak ani postih ve výši 1 000 Kč. Tím tedy mezi nimi vznikla smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a následujících o. z., přičemž podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách žalovaný přistoupil na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, z nichž bylo zjištěno, že podle nich je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky ve výši 1 000 Kč, přičemž z tarifu dopravce byla zjištěna cena jízdného 21 Kč. Tato pohledávka za žalovaným pak byla [právnická osoba] v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován s výzvou k úhradě, na kterou však nereagoval. Jelikož žalovaný neuhradil celkových 1 021 Kč žalobkyni, soud považuje tuto žalobu za důvodnou a vyhověl jí jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.