1 C 177/2024-19 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit jí částku 89 930,99 Kč s úroky z prodlení a dále částku 15 332,99 Kč jako smluvní pokutu. Žalobkyně tvrdí, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 2. 2024 uzavřené mezi společností , právnická osoba, . (právní předchůdce žalobkyně č. 1) a společnostní , právnická osoba, . a dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2 2024 uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní byla na žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka. Společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným Smlouvu k službě twisto účet (dále také již jen „Smlouva“), v rámci které byly mezi právním předchůdcem žalobkyně č. 1 a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby Twisto účet. Právní předchůdce žalobkyně č. 1 je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Právní předchůdce žalobkyně č. 1 má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopu požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Smlouvu lze taktéž uzavřít prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách e-shopu. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně č. 1 zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit právnímu předchůdci žalobce č. 1 kupní cenu. Právní předchůdce žalobce č. 1 poskytuje možnost zřídit si Twisto kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce prostřednictvím Twisto účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní. Právní předchůdce žalobkyně č. 1 poskytuje dále službu Twisto Slice, na základě které si žalovaný může jakékoliv platby nad výši 1 500 Kč rozložit v rozmezí od tří až do dvanácti měsíců. Právní předchůdce žalobkyně č. 1 se žalovaným uzavřeli smlouvu o splátkovém limitu spolu s přílohou k této smlouvě, ve které byl sjednán konkrétní počet a výše měsíčních splátek. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, výše poplatků se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 138 484,61 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá nebo neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití Twisto karty. Jednotlivé platby a výběry Twisto kartou následně právní předchůdce žalobkyně č. 1 zaevidoval a zaúčtoval na Twisto účtu žalovaného a poté vystavil žalovanému měsíční přehled jednotlivých objednávek a transakcí Twisto kartou, v němž mu uskutečněné objednávky a transakce řádně vyúčtoval. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 5 708 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 54 261,62 Kč. Žalovaný v případech využití služby nákup na fakturu až 10 000 Kč - splatnost až 45 dnů od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů neodstoupil a v rozporu se Smlouvou žalobkyni nezaplatil v souladu s vyúčtováním požadovanou částku skládající se z kupní ceny a poplatků. Dle smluvních podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Dále se žalobkyně domáhá úhrady poplatku z prodlení ve výši 15 332,99 Kč za platby po splatnosti.2. Ve vztahu k posouzení tzv. úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že původní věřitel zkontroloval za účelem ztotožnění žalovaného předloženou kopii občanského průkazu. Na základě těchto údajů prověřil žalovaného v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně uvedla, že má za to, že poskytnutá služba žalovanému nepředstavuje úplatný úvěr, neboť žalovanému nebyly za uzavření účtovány žádné poplatky, a proto se na žalobkyni nevztahuje povinnost uložená zákonem o spotřebitelském úvěru. Pro případ že by soud neměl posuzování úvěruschopnosti za dostatečně prověřenou, navrhla žalobkyně, aby soud posoudil žalobní nárok jako nárok z důvodu bezdůvodného obohacení. Uvedla, že žalovaný čerpal služby v částce 138 484,61 Kč a uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to ve výši 54 261,62 Kč. Bezdůvodné obohacení tak představuje rozdíl mezi těmito částkami ve výši 84 222,99 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Ze Smlouvy k službě Twisto účet uzavřené dne 4. 4. 2022 a ze dne 5. 8. 2022 mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, soud zjistil, že se právní předchůdce žalobkyně č. 1 zavázal zřídit žalovanému zdarma službu Twisto účet, v rámci kterého mu zpřístupní Twisto limitní rámec do výše 39 000 Kč, nutnou podmínkou byla povinnost žalovaného splácet poskytnuté prostředky v souladu se Smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaný byl dle Smlouvy oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného Twisto účtu, a zavázal se hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů, nejméně ve výši 10% dosud neuhrazených čerpání. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 18. 3. 2023 uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným vyplynulo, že splátkový limit žalovaného byl sjednán ve výši 100 000 Kč měsíčně. Jednotlivými vyúčtováními za služby spojené s Twisto účtem za období měsíců září 2022 až června 2023 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím Twisto účtu nakoupil služby a zboží za 138 484,24 Kč, uhradil celkem 54 261,32 Kč.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2024, včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve ze společnosti Twisto Payments a.s. na společnost , právnická osoba, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek byla žalovaná pohledávka postoupena společností , právnická osoba, . na žalobkyni.6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2 395 a následující o. z. Žalovaný vystupoval při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětnou úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Účelem Smlouvy bylo poskytnutí odkladu plateb za čerpané služby a nákup zboží, odložená platba je úvěrem ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto zabýval, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření uvedené úvěrové smlouvy.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčení lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Otázkou nutnosti zkoumat úvěruschopnost žadatelů o úvěr se opakovaně zabývaly vyšší soudy. Soud zde odkazuje například na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, 33 Cdo 201/2018 a dále pak na nález Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 41 29/18 ze dne 26. 2. 2019. Tato c