1 C 35/2024-58 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu náhrady nákladů za uhrazenou zdravotní péči. Žalobkyně tvrdila, že dne 27. 3.2021 kolem 17:15 hodin v ulici , jméno FO, , ve , adresa, , žalovaný fyzicky napadl poškozeného , jméno FO, několika údery otevřenou dlaní a pěstí do obličeje a spánku, čímž způsobil poškozenému zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně uhradila za lékařskou péči poskytnutou žalovanému z důvodu uvedeného zranění částku 17 315 Kč. Žalovaný byl následně , právnická osoba, , adresa, uznán vinným z přestupku týkajícího se způsobeného zranění poškozeného. Žalovaný byl vyzván k náhradě škody, neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně byla prokázána. Ve správním řízení vedeném , právnická osoba, , adresa, byl žalovaný příkazem ze dne 11. 8. 2022 č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pravomocným dne 19. 10. 2022, uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se žalovaný dopustil tím, že dne 27. 3. 2021 v době od 17:05 hodin do 17:10 hodin u tribuny fotbalového hřiště v ulici , jméno FO, , , adresa, , úmyslně fyzicky napadl , jméno FO, , narozeného dne , datum, , tím způsobem, že jej několikrát udeřil otevřenou dlaní a pěstí do obličeje a do spánku, čímž mu způsobil tržnou ránu horního rtu do 1 cm, otok a zhmoždění levého ušního boltce a nosu. Z vyúčtování zdravotní péče vyplynulo, že zranění poškozeného, tehdy nezletilého , jméno FO, , si vyžádalo léčení, za které žalobkyně uhradila zdravotnickým zařízením, která péči poškozenému poskytla, částku 17 315 Kč.4. Podle ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů a kdo jej spáchal.5. Na straně žalobkyně jsou tedy dány důvody v souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro to, aby jí žalovaný jako původce škody uhradil náklady, které vynaložila v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí poškozené.6. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 17 315 Kč, nýbrž i ohledně úroků z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 4 550 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“) za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), b), g) advokátního tarifu – převzetí věci a podání žaloby při odměně 1 820 Kč za 1 úkon právní služby. Za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu soud přiznal mimosmluvní odměnu ve výši ½, tedy ve výši 910 Kč. Dále žalobkyni náleží tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. Náklady řízení jsou tak představovány součtem shora uvedených částek, které soud v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšil o náhradu za DPH ve výši 21 %, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Dále jsou náklady řízení tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč, ohledně něhož byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit jej ve výroku III. (viz odst. 8 odůvodnění). Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 394,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pro úplnost soud uvádí, že na případy regresních nároků se nevztahuje § 14b advokátního tarifu (viz rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 25 Co 544/2014, Krajského soudu v Brně sp. zn. 44 Co 18/2020).8. Podle § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen jako „zákon o soudních poplatcích“) je žalobkyně povinna zaplatit soudní poplatek ve výši stanovené v Sazebníku soudních poplatků v Položce 2 bodu 1 písm. b) v částce 800 Kč, neboť na žalobkyni se nevztahuje osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 11 zákona o soudních poplatcích. Soud nesdílí názor žalobkyně, že jí náleží osvobození od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích, neboť žalobkyně nemá v řízení postavení navrhovatele, jemuž byla způsobena újma na zdraví. (K tomu viz usnesení Krajského soudu v , adresa, sp. zn , spisová značka, ze dne 28. 6. 2012, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 58/2013). Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně dosud poplatkovou povinnost nesplnila, uložil jí soud zaplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč ve lhůtě stanovené § 160 odst. 1 o.s.ř.