6 C 303/2025-51 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 110 194,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel 16. 11. 2023 se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, avšak žalovaný z nich uhradil pouze 4 700 Kč. Žalobkyně doplnila, že věřitel před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když zjišťoval údaje o jeho osobě a zaznamenal je do listiny žádost o úvěr, z níž vyplynulo, že je od 2. 6. 2022 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s výší měsíčních příjmů 21 791 Kč, které byly doloženy pracovní smlouvou a výplatními páskami a výdaji žalovaného 14 492 Kč, které byly zkoumány z výpisů z bankovních účtů. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Zároveň ztvrdil, že údaje, které předložil, jsou úplné a správné, a žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy, kromě toho, věřitel ověřoval jeho situaci doklady vyžádanými z veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Z uvedeného tedy vyplývá, že použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku 11 453 Kč, což je dostačující pro stanovené splátky k této smlouvě 2 700 Kč, proto žalobkyně na této smlouvě požaduje k úhradě celkových 75 046,83 Kč, tedy kromě neuhrazené jistiny ještě úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy a administrativního poplatku, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti, smluvní pokuty, a to včetně úroků a zákonného úroku z prodlení. Dále pak žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu dalších 35 147,18 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 0450756 uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . 4. 8. 2023, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný z něj uhradil 10 800 Kč. I ohledně této smlouvy žalobkyně trvala na tom, že byla věřitelem před jejím uzavřením řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a údaje, které od něj byly zjištěny, byly zaznamenány do karty žádost o úvěr s tím, že žalovaný byl od 2. 6. 2022 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem 23 649 Kč, doloženého výplatními páskami a dodatkem pracovní smlouvy a měsíční výdaje jsou 12 196 Kč, které byly ověřené výpisy z bankovního účtu s tím, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost a schopnost žalovaného splácet úvěr s měsíční splátkou 4 648 Kč je dostatečná. Zároveň žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy byla situace žalovaného ověřována doklady vyžádanými z veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně tedy na této smlouvě požadovala rovněž kromě neuhrazené jistiny ještě úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště smluvní pokuty, a to v celkové výši 35 147,18 Kč, včetně úroků a úroků z prodlení. K oběma smlouvám pak žalobkyně doplnila, že ke zkoumání úvěruschopnosti by mělo být vycházeno ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 31. 7. 2020 pod č.j. 5 Co 231/2020-97, kde pro posouzení úvěruschopnosti stačilo, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Rovněž pak odkázal na závěry rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021 čj. 12 Co 367/2020-170, kdy žalovaný sice neuvedl měsíční platby domácnosti, což ale nelze klást k tíži druhé strany, a proto bylo zcela správně přikročeno k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu, čímž byla splněna povinnost zkoumání úvěruschopnosti dlužníka před uzavřením smlouvy. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že nároky z obou smluv byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2025 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, avšak dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl v řízení nečinný.2. Ze žádosti o úvěr ze 16. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný požádal společnost , právnická osoba, . o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč s uvedením, že je zaměstnaný v pracovním poměru s příjmem 21 791 Kč, který měl doložit výplatními páskami a pracovní smlouvou. Ke svým výdajům uvedl, že na bydlení představují 2 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 860, srážky ze mzdy 2 932 Kč a měsíční srážky stávajících půjček 4 700 Kč, tedy celkové výdaje jsou 14 492 Kč a použitelný měsíční příjem 7 299 Kč. K otázce výdajů nebylo uvedeno, zda nebo čím byly doloženy a jmenovaný dále uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má střední vzdělání, když dokladem totožnosti, který předložil, je občanský průkaz. K této žádosti byly doloženy doklady o příjmech žalovaného z období srpna až října 2023, jejichž výše odpovídá shora uvedenému údaji v žádosti o úvěr s tím, že doložil, že je zaměstnanec společnosti , právnická osoba, na dobu určitou do 31. 5. 2024. Ze smlouvy o úvěr č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . dne 16. 11. 2023 smlouvu o úvěru ve výši 35 000 Kč, na níž se zavázal uhradit celkových 65 072 Kč v 14 splátkách po 4 648 Kč. Z dokladu o platbách k této smlouvě bylo zjištěno, že na ní uhradil pouze 4 700 Kč. Ze žádosti o úvěr z 4. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný požádal společnost , právnická osoba, . o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč s tím, že uvedl ke svému příjmu částku 23 640 Kč s dokladem o výplatních páskách a pracovní smlouvě. Ke svým výdajům, které nebyly ničím doloženy, uvedl, že na bydlení hradí 2 000 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady 4 860 Kč, srážky ze mzdy 3 336 Kč, měsíční splátky stávajících z půjček 2 000 Kč, tedy celkových 12 196 Kč. Dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný, nemá vyživovací povinnost a má dokončené základní vzdělání, když se prokázal občanským průkazem. Doklady o příjmech z dubna až z července 2023 pak dokládají výši příjmu, jak je uveden shora na žádosti o úvěr, když z dodatku k pracovní smlouvě bylo zjištěno, že má pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, o 31. 5. 2024. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, z 4. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru na částku 20 000 Kč, když se zavázal uhradit celkových 37 184 Kč ve 14 splátkách po 2 656 Kč. Z přehledu plateb k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný na ní uhradil 10 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 3. 2025 bylo zjištěno, že pohledávky z obou těchto smluv společnost , právnická osoba, . postoupila na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek z 2. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl o tomto postoupení vyrozuměn s tím, že nadále má plnit žalobkyni. Z předžalobních výzev ze 17. 7. 2025, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky žalobkyni. Žalovaný neprokázal, že by něčeho uhradil.3. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.4. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při pos