1 C 16/2026-34 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 452 220,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, . (dále také jen „Banka“) a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 5. 2025 mezi společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalobkyní je právním nástupcem společnosti , právnická osoba, . Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce uzavřel dne 29. 11. 2022 se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), jejímž obsahem byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěr za účelem konsolidace ve Smlouvě specifikovaných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 7 260 Kč vždy k 8. kalendářnímu dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 10,99 % a s dalšími poplatky dle Ceníku. Žalovaný porušil smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením úvěru, proto právní předchůdce žalobkyně využila svého práva a dne 13. 11. 2024 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 484 606 Kč, uhradil celkem 115 015,27 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit nesplacenou jistinu úvěru ve výši 448 499,35 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 10,99 % od 9. 5. 2024 do 16. 11. 2024, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.2. Žalobkyně tvrdí, že původní věřitel splnil svou zákonnou povinnost, když před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací, kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MV ČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila. K výzvě soudu ohledně konkrétních tvrzení, z jakých příjmů a výdajů žalovaného právní předchůdce žalobkyně vycházel, zda a oproti čemu tyto údaje ověřil, žalobkyně doplnila, že byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, příjmy a výdaje žalovaného byly ověřovány oproti běžnému účtu, který Banka pro žalovaného vedla na základě rámcové smlouvy.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Ze Smlouvy o úvěru Konsolidace a refinancování č. , hodnota, (z návrhu žalovaného na uzavření smlouvy ze dne 29. 11. 2022 a z akceptace návrhu Bankou ze dne 1. 12. 2022) soud zjistil, že se jí společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 484 606 Kč, žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně v měsíčních splátkách po 7 260 Kč po dobu 120 měsíců, spolu s pojištěním a poplatky dle Ceníku, částky 6 459 Kč, 196 870 Kč a 136 177 Kč byly použity na úhradu dluhů žalovaného a částka 144 500 Kč byla poukázána na účet žalovaného dne 6. 12. 2022, skutečnost, že žalovaný daný úvěr vyčerpal, jakož i platby žalovaného a na co byly zužitkovány, jsou zřejmé z úvěrového účtu, z něhož vyplývá, že žalovaný uhradil cekem 115 015,27 Kč. Z protokolu o úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z údajů, které uvedl žalovaný v žádosti o úvěr, banka provedla lustraci v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a v rejstříku , právnická osoba, . Příjmy a výdaje tvrzené žalovaným porovnala se statistickými daty ČSÚ. Z prohlášení k protokolu o úvěruschopnosti klienta vyplývá, že Banka vycházela z toho, že měsíční splátky žalovaného činily dle CBCB částku 8 999 Kč, z toho interní splátky dosahovaly částky 3 600 Kč a externí 5 405 Kč, příjem klienta činil 35 663 Kč, regionální náklady dosahovaly 9 523 Kč. Konkrétní výše příjmů a výdajů žalovaného před uzavřením Smlouvy vyplývá z výpisu z běžného účtu žalovaného, které vedla Banka pro žalovaného na základě Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 23. 2. 2022 a Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 13. 11. 2021. Banka úvěr zesplatnila ke dni 13. 11. 2024 pro prodlení na straně žalovaného, jak vyplývá z oznámení o zesplatnění.5. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 14. 12. 2023, z Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/16 ze dne 22. 4. 2025 uzavřené mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. jako postupníkem a dále ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 7. 5. 2025, včetně seznamů postoupených pohledávek, vyplývá, že pohledávka ze Smlouvy za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2025 a 10. 6. 2025 je zřejmé, že postoupení pohledávky ze Smlouvy byla žalovanému oznámena.6. Z listinných důkazů, které nejsou v odůvodnění výslovně citovány, nezjistil soud žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.7. V právní rovině dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“). Žalobcova aktivní procesní legitimace je dána ustanovením § 1879 a násl. o. z. Žalovaný vystupoval při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětnou úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Soud dospěl k závěru, že došlo k platnému uzavření uvedené úvěrové Smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného hradit předmětný úvěr, když provedla lustraci v bankovních a nebankovních registrech a příjmy a výdaje tvrzené žalovaným ověřila oproti transakcím prováděných na běžném účtu žalovaného, který pro žalovaného na základě Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb a na základě Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb pro žalovaného vedla. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost ze Smlouvy a poskytla žalovanému úvěr ve výši 484 606 Kč, žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas hradit úvěrové splátky, když uhradil pouze částku 115 015,27 Kč, Banka v souladu s Produktovými podmínkami, které jsou součástí Smlouvy, úvěr zesplatnila. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele jistinu ve výši 448 499,35 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem za období od 9. 5. 2024 do 6. 11. 2024 ve výši 28 354,49 Kč, se smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 448 499,35 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení. Soud dále uložil žalované uhradit podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění, úrok z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala za období od 3. 6. 2024 do 6. 11. 2024 ve výši 1 009,73 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 448 499,35 Kč od 15. 4. 2025 do zaplacení.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně za čtyři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a účast u jednání soudu dne 10. 3. 2026 ve výši 10 140 Kč za každý úkon podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „advokátní tarif“) při tarifní hodnotě 452 220,35 Kč. Dále žalobkyni náleží 4 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s cestou zástupce žalobkyně k soudu má žalobkyně dále právo na náhradu cestovních výdajů za cestu vykonanou na cestě , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km, osobním vozidlem tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, RZ , SPZ, kombinovanou spotřebou 6,7 litrů motorového benzinu na 100 km. Při ceně 1 litru benzinu 34,70 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 573/2025 Sb. a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy podle § 1 písm. b) citované vyhlášky ve výši 5,90 Kč tak výše cestovních nákladů dosahuje částky 1957 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu za ztrátu času stráveného na cestě ze sídla advokáta k soudu a zpět 6 x 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, celkem v částce 900 Kč. Zástupkyně žalobkyně je plátce DPH, soud proto přiznal náhradu DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování, režijních paušálů, náhrady za ztrátu času a cestovních nákladů, tedy 21 % z částky 54 712,50 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 18 090 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 72 802,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Pro úplnost soud uvádí, že za podání ze dne 27. 1. 2026 nebyla přiznána odměna, neboť jím byla pouze doplňována žaloba k výzvě soudu o náležitosti, které měla obsahovat již samotná žaloba. Soud proto nepovažuje náklady na uveden