1 C 270/2025-25 — Okresní soud ve Strakonicích

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení výživného k žalovanému, které mu bylo uloženo platit rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 16. 11. 2021 sp. zn. , spisová značka, . Žalobce tvrdil, že žalovaný je již zletilý a ukončil studium.Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uvedl, že je nezaměstnaný, hlášen v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Přivydělává si brigádně, nepodařilo se mu dosud získat stálé zaměstnání. Nesložil úspěšně maturitní zkoušku ani v náhradním termínu, proto již není studentem, dalším možným termínem pro složení maturitní zkoušky bude květen 2026.Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 12. 6. 2013 č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci 27. 8. 2009, byla schválena dohoda rodičů, podle níž byl tehdy nezletilý žalovaný svěřen do výchovy matky a otec (žalobce) se zavázal počínaje dnem 1. 6. 2013 přispívat na výživu tehdy nezletilého syna částkou 1 500 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám matky. Naposledy bylo o výživném pro žalovaného rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 16. 11. 2021 č.j. , spisová značka, , pravomocným dne 29. 12. 2021, kterým byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu žalovaného částkou 4 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 10. dne v měsíci.Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný ukončil studium na střední škole, tato skutečnost je současně prokazována zprávou , právnická osoba, Žalovaný byl žákem uvedené školy od 1. 9. 2020 do 30. 6. 2025. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště ve Strakonicích, soud zjistil, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepodal si žádost o podporu v nezaměstnanosti, nepobírá nepojistné sociální dávky, úřad neeviduje žádosti o sociální dávky na žalovaného.Žalovaný byl při jednání poučen ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., že musí prokázat tvrzení, že není schopen se sám živit, byl vyzván, aby důkazy označil ve lhůtě 30 dnů, současně byl poučen o následcích nevyhovění výzvě. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 11. 2009 sp. zn. II.ÚS 2155/09 dospěl k závěru, že vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž schopností sám se živit. Skutečnost, zda je zletilé dítě samo schopno se živit, je nutné posoudit jednotlivě podle každého případu.Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalovaný je schopen se samostatně živit a uspokojovat své potřeby, neboť ukončil studium, již se studiem nepřipravuje na své budoucí povolání, neprohlubuje si vzdělání, které by mu umožňovalo získat na trhu práce zaměstnání podle jeho schopností. Žalovaný nestuduje, není zaměstnán, nepožádal o podporu v nezaměstnanosti ani o sociální dávky, zároveň je schopný pracovat, když absolvoval příležitostné brigády. Žalovaný přes poučení soudu neprokázal konkrétní skutečnosti, které by mu bránily v tom, aby si na životní potřeby vydělával prací. Soud proto výrokem I. rozsudku vyhověl žalobě a rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému ke dni 1. 9. 2025.O nákladech řízení účastníků rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť náklady by náležely procesně úspěšnému žalobci, kterému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly a ani nepožadoval jejich uhrazení.