4 C 22/2026-32 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 11 553 Kč se zákonným úrokem z prodlení a částku 11 739 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce uvedl, že zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a jako jeho vlastník je zapsán žalovaný. Žalovaný, coby vlastník a provozovatel, neměl ode dne 1. 1. 2020 do dne 30. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a vozidlo tak bylo nepojištěno 121 dní. Žalobci tak vznikl nárok na příspěvek. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne 14. 10. 2020. Splatnost příspěvku nastala dne 28. 12. 2020. Žalobce uvedl, že dlužná částka ve výši 11 553 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (121 dní x 93 Kč), celkem ve výši 11 253 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dále žalobce uvedl, že žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměl k vozidlu ode dne 1. 5. 2020 do dne 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vozidlo tak bylo nepojištěno 123 dní. Žalobci tak vznikl nárok na příspěvek. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku do garančního fondu dne 7. 1. 2021. Splatnost příspěvku nastala dne 23. 3. 2021. Žalobce uvedl, že částka ve výši 11 739 Kč se skládá ze základu příspěvku ve výši 11 439 Kč (93 Kč x 123 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce dále uvedl, že obdržel od předchozího vlastníka kupní smlouvu ze dne 15. 11. 2019, podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku, je tak žalovaný. Žalovaný dlužné částky neuhradil, přestože byl upomínán.2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že předmětné vozidlo v únoru prodal, neboť od února 2020 do srpna 2020 byl ve výkonu trestu. Vozidlo prodal osobě jménem , jméno FO, . Smlouva byla sepsána písemně, ale měli pouze jeden stejnopis. Kdo ho má, neví. , jméno FO, bydlel v , adresa, u , Anonymizováno, .3. Po provedeném dokazování bylo ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , odboru dopravy zjištěno, že v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 a v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 byl jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , , jméno FO, , Anonymizováno, , se zdvihovým objemem válců 2 598 cm³ registrován , jméno FO, . V tomto období bylo vozidlo ve statutu provozovaném. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne 15. 11. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , jméno FO, jako prodávajícím a , jméno FO, (žalovaným) jako kupujícím, přičemž předmětem smlouvy bylo motorové vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, , jméno FO, , RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru 2 598 cm³. Dohodnutá kupní cena činila , částka, , přičemž kupující zaplatil kupní cenu v hotovosti při podpisu smlouvy. Bylo dohodnuto, že zaplacením kupní ceny přechází na kupujícího vlastnické právo prodávaného motorového vozidla. Dále žalobce své tvrzené uvedené v žalobě prokázal výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 14. 10. 2020, z níž bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě částky 11 253 Kč, neboť jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, neměl k vozidlu v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 3. 2. 2021 a doklady o doručení. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, za následné nepojištěné období ze dne 7. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě částky 11 439 Kč, neboť jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, neměl k vozidlu v období od 1. 5. 2020 do 31. 8.2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 15. 4. 2021 a doklady o doručení.4. Žalovaný ke svému tvrzení žádné důkazy nepředložil, jednání dne 30. 3. 2026 se nezúčastnil a nemohl tak být poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti navrhovat ke svým tvrzením důkazy a o nepříznivých důsledcích nesplnění této povinnosti, když soud takové poučení poskytuje zásadně při jednání.5. Na základě provedeného dokazování tak má soud tvrzení žalobce za prokázaná. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2024, přičemž výše zákonné denní sazby byla stanovena v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení žalobce. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 932 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní pomoci po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění) ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za 1 úkon právní pomoci po 400 Kč (návrh ve věci samé) ve znění účinném od 1. 1. 2025, se 3 režijními paušály po 100 Kč, dále odměnu za právní zastoupení dle § 7 citované vyhlášky za 2 úkony právní pomoci po 2 060 Kč (účast u jednání dne 25. 2. 2026 a dne 30. 3. 2026) se 2 režijními paušály po 450 Kč. Dále soud přiznal žalobci náhradu cestovních výdajů, a to jízdné k jednání dne 25. 2. 2026 z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět ve výši 1 710 Kč a dne 30. 3. 2026 z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět, když žalobce účtoval 1/2 ve výši 197 Kč, a dále náhradu za promeškaný čas v délce 7,5 hodin po 150 Kč, celkem ve výši 900 Kč u jednání dne 26. 2. 2026, a 1 půlhodinu po 150 Kč, když žalobce účtoval pouze polovinu, u jednání dne 30. 3. 2026. Dále soud přiznal žalobci 21% DPH z částky 9 427 Kč ve výši 1 908,80 Kč. Celkem tak soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 12 339 Kč.