6 C 321/2025-45 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně s domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit jí 128 030,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, dne 4. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Před jejím uzavřením věřitel posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, které byly ověřovány proti dokladům od ní vyžádaných, zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě nazvané ověřené dokumenty, mezi které patří pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní či podnájemní smlouva. Dále doplnila, že byl ověřen plný pracovní úvazek žalované pracující jako manipulant s měsíčním příjmem 15 371 Kč s tím, že žije v nájmu, nemá úvěr a současně bylo z dostupného insolvenčního rejstříku ověřeno, že vůči žalované není vedeno žádné insolvenční řízení. Závěrem tohoto posouzení bylo, že žalovaná je schopna zápůjčku splácet s tím, že poskytovatel úvěru neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, podle nějž stačilo, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, takže ani odvolací soud nemá důvod o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, což z hlediska zákona postačuje. V předmětné smlouvě pak bylo v žalobě uvedeno, že žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku a dále pak ještě dalších 63 454 Kč jako součet kapitalizovaných úroků a dalších poplatků, a to formou 21měsíčních splátek po 5 403 Kč. Žalovaná ve skutečnosti uhradila pouze 5 500 Kč, když nárok z této smlouvy byl smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 4. 2025 postoupen na žalobkyni, která po žalované požaduje 128 030,35 Kč představujících dlužnou jistinu 48 878,20 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 54 152,15 Kč a dlužnou smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč, vše s příslušenstvím.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a byla v řízení nečinná.3. V řízení bylo ze zákaznické karty Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 5. 2023 zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru společnost , právnická osoba, , když ke svým poměrům uvedla, že je v nájemním vztahu, má dosažené učňovské vzdělání, je vdaná, má dvě vyživovací povinnosti a jejím zdrojem příjmů je plný úvazek u společnosti , právnická osoba, . jako manipulant s měsíčním příjmem 15 351 Kč, který je jediným příjmem, s tím, že tento příjem měl být ověřen výpisy z bankovního účtu za měsíce březen a duben 2023. Jako běžné měsíční výdaje byly uvedeny odhadované měsíční výdaje žadatelky 4 000 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 4. 5. 2023 smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit včetně poplatku ve výši 60 115 Kč a dalšího poplatku, tedy celkových 113 454 Kč formou 21 splátek po 5 403 Kč. Z tabulky umoření k této smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná na ní uhradila 5 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, včetně seznamu těchto pohledávek bylo zjištěno, že tato pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 28. 4. 2025, včetně podacího lístku z 22. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla o tomto postoupení informována s tím, že nadále má plnit žalobkyni. Z předžalobní výzvy z 29. 7. 2025, včetně podacího lístku z 30. 7. 2025 bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky žalobkyni. Žalovaná neprokázala, že by něčeho dalšího uhradila.4. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.5. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Nutno předestřít, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.), tedy poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (Důvodová zpráva k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr, přičemž věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39).10. K posouzení schopnosti žalované úvěr splácet ohledně tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila její měsíční příjem 15 371 Kč z pracovní smlouvy, výplatních pásek, dále, že ověřovala její situaci nájemní či podnájemní smlouvou a výpisem z dostupného insolvenčního rejstříku, soud konstatuje, že ničeho z těchto tvrzení nebylo doloženo, když v zákaznické kartě je sice uveden tento příjem žalované ovšem s odkazem na to, že má odpovídat výpisům z bě