16 C 236/2020-40 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] na základě žádosti o založení osobního účtu založila pro žalovaného běžný účet číslo [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy o účtu byly„ Podmínky s účty“. Následně došlo na základě žádosti k uzavření Smlouvy o Kontokorentu dne [datum], [číslo], na základě které bylo umožněno žalovanému přečerpat jeho běžný účet do dílčího úvěrového limitu ve výši 5.000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, s nimiž žalovaný souhlasil, což potvrdil svým podpisem při uzavření smlouvy. Na základě Oznámení o Změně ze dne [datum] byl žalovanému zvýšen úvěrový limit na částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilním finančních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků, eventuálně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti, kterým byl vždy poslední den kalendářního měsíce. Úroky byly sjednány ve výši 17,9 % ročně, pro případ soudního vymáhání. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když nezajistil na svém běžném účtu dostatek disponibilním finančních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků, eventuálně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti, kterým byl vždy poslední den kalendářního měsíce. Dostal se tak do prodlení a oznámením o zesplatnění úvěru byly jeho veškeré závazky plynoucí ze smlouvy prohlášeny za splatné ke dni [datum]. I přes výzvy žalovaný bance ničeho nezaplatil. K datu vyhotovení oznámení o zesplatnění pak žalovaný žalobkyni dlužil žalovanou částku, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč, z dlužných smluvních úroků ve výši 831,59 Kč, z dlužných úroků z prodlení ve výši 42,93 Kč a poplatků ve výši 1.800 Kč. Po zohlednění veškerých plateb uhrazených žalovaným ve prospěch svého účtu pak žalovaný dluží ke dni [datum] dlužnou jistinu ve výši 8.000 Kč, kapitalizovaný běžný úrok ve výši 1.909,58 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 620,50 Kč a poplatky ve výši 1.800 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném kromě sjednaného úroku ve výši 17,9 % ročně ze sjednaného debetu (když tato výše úroku je uvedena v žalobním petitu), také úroky z prodlení ve výši 10 % ročně dle ust. § 517 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013, když výše odpovídá nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a za souhlasu účastníků pak soud postupoval dle ust § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do [datum] strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky. 5. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do [datum] za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 6. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. 7. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum] od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 8. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do [datum] závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 10. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do [datum], je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 11. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] na základě žádosti o založení osobního účtu založila žalobkyně pro žalovaného běžný účet číslo [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy o účtu byly„ Podmínky s účty“. Následně došlo na základě žádosti k uzavření Smlouvy o Kontokorentu dne [datum], [číslo], na základě které bylo umožněno žalovanému přečerpat jeho běžný účet do dílčího úvěrového limitu ve výši 5.000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, s nimiž žalovaný souhlasil, což potvrdil svým podpisem při uzavření smlouvy. Na základě Oznámení o Změně ze dne [datum] byl žalovanému zvýšen úvěrový limit na částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilním finančních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků, eventuálně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti, kterým byl vždy poslední den kalendářního měsíce. Úroky byly sjednány ve výši 17,9 % ročně, pro případ soudního vymáhání. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když nezajistil na svém běžném účtu dostatek disponibilním finančních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků, eventuálně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti, kterým byl vždy poslední den kalendářního měsíce. Dostal se tak do prodlení a oznámením o zesplatnění úvěru byly jeho veškeré závazky plynoucí ze smlouvy prohlášeny za splatné ke dni [datum]. I přes výzvy žalovaný bance ničeho nezaplatil. K datu vyhotovení oznámení o zesplatnění pak žalovaný žalobkyni dlužil žalovanou částku, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč, z dlužných smluvních úroků ve výši 831,59 Kč, z dlužných úroků z prodlení ve výši 42,93 Kč a poplatků ve výši 1.800 Kč. Po zohlednění veškerých plateb uhrazených žalovaným ve prospěch svého účtu pak žalovaný dluží ke dni [datum] dlužnou jistinu ve výši 8.000 Kč, kapitalizovaný běžný úrok ve výši 1.909,58 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 620,50 Kč a poplatky ve výši 1.800 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném kromě sjednaného úroku ve výši 17,9 % ročně ze sjednaného debetu (když tato výše úroku je uvedena v žalobním petitu), také úroky z prodlení ve výši 10 % ročně dle ust. §