11 C 86/2022-42 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 490 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 374,92 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 318,47 Kč s odůvodněním, že žalovaný s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 27 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 18 splátkách po 2 970 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne [datum] a celková splatná částka činila 53 460Kč, když částka nad rámec jistiny ve výši 26 460 Kč byla tvořena úrokem, poplatkem za správu úvěru, poplatkem za uzavřením smlouvy a poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný uhradil pouze částku 28 970 Kč, tedy 9 řádných splátek, kdy uhrazená částka byla alokována dle předpisu splátek, tedy na jistinu byla uhrazena částka 2 510 Kč a na příslušenství částka 26 460 Kč, kdy žalovanému tak zbývala uhradit jistina 24 490 Kč. Část závodu původního věřitele, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů, byla ke dni [datum] převedena na společnost [právnická osoba], na jejímž základě došlo k převodu pohledávky z výše uvedené smlouvy na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému. Žalobkyně žalobou požadovala neuhrazenou jistinu ve výši 24 490 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 3 374,92 Kč, smluvní pokutu ve výši 12 318,47 Kč, tedy pokutu 0,1 % denně od [datum] do [datum] z jistiny a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč za jeden odeslaný obyčejný dopis a dvě osobní návštěvy žalovaného. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů od žalovaného a listin od žalovaného vyžádaných. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu. 2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla podepsána dne [datum] předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] jako úvěrujícím (věřitelem) a žalovaným jako úvěrovaným (dlužníkem), přičemž věřitel na základě smlouvy při jejím podpisu poskytl žalovanému částku 27 000 Kč, kterou se žalovaný zavázala vrátit v 18 měsíčních splátkách spolu s úrokem, který činil 18,67 % ročně, poplatkem za správu úvěru 5 940 Kč, a poplatkem za hotovostní výběr splátek 12 960 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 53 460 Kč a měsíční splátka činila 2 970 Kč, RPSN činilo 164,49 %. Dle čl. V je dlužník povinen hradit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. 4. Z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že jeho příjmy jsou v průměru stejné každý měsíc. 5. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnanec, svobodný, v domácnosti je jedna osoba výdělečně činná, má příjem ze zaměstnání ve výši 21 669 Kč, hradí 5 300 Kč za bydlení, 2 000 Kč na energie, 3 000 Kč na stravování, 550 Kč na internet. 6. Z finanční analýzy bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vypočítala volné měsíční zdroje dle příjmu a výdajů žalovaného a byla ponechána žalovanému rezerva 1 000 Kč, tedy předchůdkyně žalobkyně dospěla k volným zdrojům ve výši 8 649 Kč, dále předchůdkyně žalobkyně uvažovala s jednou osobou výdělečnou v domácnosti žalovaného, kdy minimální výdaje jednotlivce činí 3 500 Kč a předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že lze žalovanému poskytnout úvěr se splátkou 8 649 Kč. V rámci Credit scoring předchůdkyně žalobkyně ohodnotila žalovaného 26 body, tedy že lze žalovanému poskytnout úvěr až 70 000 Kč. 7. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] a prodloužení smlouvy o nájmu ze dne [datum] bytu bylo zjištěno, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně předložil nájemní smlouvu, ve které sice není uveden jako nájemce, ale je v ní uvedeno, že v předmětném bytě bude bydlet. Platby za byt činily částku 5 600 Kč Nájemní smlouva byla prodloužena do [datum]. 8. Z výpisu z účtu za [anonymizováno] 2018 bylo zjištěno, že z bankovního účtu byla uhrazena částka 5 850 Kč na nájem bytu a internet a částka 2 000 Kč společnosti [právnická osoba] 9. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum], výplatních pásek za období duben a květen 2018, soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] do [datum] a jeho mzda činila za duben 2018 částku 26 553 Kč, za květen 2018 pak 16 784 Kč, neboť žalovaný v daný měsíc pobíral nemocenské dávky. 10. Z notářského zápisu - dokladu o prodeji závodu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] převedla vlastnické právo k části závodu, zabývajícím se spotřebitelskými úvěry, na společnost [právnická osoba], na základě smlouvy ze dne [datum]. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a specifikace postoupené pohledávky bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 12. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] potvrdila, že žalobkyně dne [datum] zaplatila celou kupní cenu za postoupení pohledávek dle smlouvy ze dne [datum]. 13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznamovala žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 14. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] a bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] výzvy byla odeslána [datum]. 15. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila přehled realizovaných úkonů ve věci žalovaného a smlouvy [číslo], dle kterého byl zaslán obyčejný dopis dne [datum] a proběhly dvě osobní návštěvy ve dnech [datum] a [datum]. 16. Z předpisu splátek bylo zjištěno, že v prvních 8 splátkách neměla být hrazena jistina a od 10. splátky měla být hrazena pouze jistina. 17. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace o předání do advokátní kanceláře ze dne [datum], dopisu ze dne [datum], soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť jejich obsah nebyl pro posouzení věci podstatný. 18. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], přičemž společnost [právnická osoba] na základě smlouvy při jejím podpisu poskytla žalovanému částku 27 000 Kč, kterou se žalovaný zavázala vrátit v 18 měsíčních splátkách. Úrok činil 18,67 % ročně, poplatek za správu úvěru 5 940 Kč, a poplatek za hotovostní výběr splátek 12 960 Kč, celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 53 460 Kč a měsíční splátka činila 2 970 Kč, RPSN činilo 164,49 %. 19. [právnická osoba] před podpisem smlouvy ověřovala schopnost žalovaného splácet měsíční splátky na základě informací od žalovaného, tedy že je zaměstnanec, svobodný, v domácnosti je jedna osoba výdělečně činná, má příjem ze zaměstnání ve výši 21 669 Kč, hradí 5 300 Kč za bydlení, 2 000 Kč na energie, 3 000 Kč na stravování, 550 Kč na internet. Příjem žalovaného si předchůdkyně žalobkyně ověřila pracovní smlouvou, dodatkem smlouvy, výplatními páskami a výdaje nájemní smlouvou a výpisem z účtu. Předchůdkyně žalobkyně vypočítala volné měsíční zdroje žalovaného dle příjmu a výdajů ve výši 8 649 Kč, přičemž byla ponechána žalovanému rezerva 1 000 Kč a předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že je žalovaný schopen splátky splatit ve výši 2 970 Kč. Část závodu, jehož součástí byl i závazek ze smlouvy se žalovaným, byla společností [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], která pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a tato společnost žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 20. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud byl povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, přičemž soud dospěl k závěru, že tuto povinnost předchůdkyně žalobkyně splnila, neboť si za pomoci listin ověřila jak příjmy žalovaného, tak jeho výdaje a o této skutečnosti svědčí i fakt, že žalovaný polovinu splátek uhradil. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru dne [datum], [číslo] kdy předchůdkyně žalobkyně při podpi