11 C 90/2022-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 085 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 085 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč a poplatkem za službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč, ale žalovaná tak neučinila a ničeho nezaplatila. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Z fotografie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici pro ověření totožnosti žalované fotografii jejího občanského průkazu. 4. Z detailu pohybu – okamžité příchozí platby bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaná ze svého účtu č. [bankovní účet] zaslala platbu 1 Kč na účet č. [bankovní účet]. 5. Z výpisu z běžného účtu [číslo], č. [bankovní účet], bylo zjištěno, že účet patří žalované. V daném měsíci měla žalovaná kreditní obrat 113 040,29 Kč a debetní obrat 71 659,90 Kč. Žalovaná měla u banky veden úvěr se zbývající jistinou ve výši 51 188,99 Kč. Z účtu jsou zřejmé pohyby v souvislosti se sázkovými společnostmi. 6. Z výpisu z běžného účtu [číslo], č. [bankovní účet], bylo zjištěno, že účet patří žalované. V daném měsíci měla žalovaná kreditní obrat 14 062,07 Kč a debetní obrat 61 949,06 Kč. Žalovaná měla u banky veden úvěr se zbývající jistinou ve výši 51 188,99 Kč. Z účtu jsou zřejmé pohyby v souvislosti se sázkovými společnostmi. Počáteční zůstatek byl - 43 830,42 Kč a konečný - 4 056,57 Kč. 7. Z výpisu z běžného účtu [číslo], č. [bankovní účet], bylo zjištěno, že účet patří žalované. V daném měsíci měla žalovaná kreditní obrat 105 547,02 Kč a debetní obrat 103 404,33 Kč. Žalovaná měla u banky veden úvěr se zbývající jistinou ve výši 51 188,99 Kč. Z účtu jsou zřejmé pohyby v souvislosti se sázkovými společnostmi. Počáteční zůstatek byl - 4 056,57 Kč a konečný - 1 913,88 Kč. 8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobkyni, že má měsíční výdaje 15 000 Kč a příjmy 25 000 Kč. Žalobkyně ověřila příjem žalované ve výši 21 800 Kč a minimální výdaje vypočítala na částku 13 645 Kč, přičemž počítala s rezervou 700 Kč a vypočítala disponibilní příjem na částku 6 100 Kč. 9. Z metodiky posuzování úvěruschopnosti soud zjistil, že se jedná o vysvětlení postupu, jakým žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klientů, kde se mimo jiné uvádí, že„ Disponibilním příjmem se rozumí finanční částka, kterou má spotřebitel k dispozici pro splácení případného závazku vůči Společnosti, vzhledem ke svým příjmům a výdajům.“ 10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že stranami smlouvy jsou žalobkyně a žalovaná. Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout částku až do výše 8 000 Kč ve prospěch žalované bezhotovostně na její účet č. [bankovní účet] a závazek žalované tuto částku vrátit spolu s poplatkem 1 920 Kč do [datum] Smlouva byla žalovanou podepsána SMS kódem dne [datum]. Poplatek za službu„ [anonymizováno]“ činil 165 Kč. 11. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], potvrdila, že dne [datum] byla provedena platba z účtu žalobkyně ve výši 8 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], podacího lístku a výpisu sledování zásilek soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 16 495,18 Kč do tří dnů. Zásilka byla žalované dodána [datum] 13. Ze všeobecných obchodních podmínek, sazebníku, informací o spotřebitelském úvěru soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na posouzení věci nebyl jejich obsah podstatný. 14. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu nazvanou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout na žádost žalované částku až do výše 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpanou částku vrátit do [datum] spolu s poplatkem, který při vyčerpání celé částky činil 1 920 Kč a poplatkem za službu [anonymizováno] 165 Kč. Číslo účtu žalované ve smlouvě bylo [bankovní účet]. Smlouva byla uzavřena elektronicky a žalovaná ji podepsala SMS kódem. Při uzavření smlouvy měla žalobkyně k dispozici fotokopii občanského průkazu žalované a její totožnost ověřila ověřovací platbou z účtu žalované č. [bankovní účet] a také měla k dispozici výpisy z účtu žalované, ze kterých bylo zřejmé, že výše uvedený účet je veden na jméno žalované. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost tak, že pracovala s čistým měsíčním příjmem žalované ve výši 21 800 Kč a s výdaji uvedené žalovaným ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně pak vypočetla disponibilní příjem na částku 6 100 Kč, když ponechala žalované rezervu 700 Kč. Z těchto údajů žalobkyně usoudila, že žalovaná bude schopna poskytnutou částku uhradit. Žalobkyně zaslala částku 8 000 Kč dne [datum] na účet na její účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou zaslanou dne [datum], která byla žalované dodána [datum], přičemž touto výzvou žalobkyně poskytla žalované lhůtu 3 dny na zaplacení dlužné částky. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele spláce