16 C 161/2022-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost vyklidit nemovitou věc a to byt [číslo] o velikosti [výměra] v prvním nadzemním podlaží domu [adresa], jenž je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] pod [anonymizována dvě slova]. V žalobě žalobce tvrdil, že je vlastníkem předmětného bytu, a že ohledně tohoto bytu uzavřeli s žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, a to na dobu určitou do [datum], smlouva byla následně prostřednictvím dodatků prodlužována, naposledy se tak stalo dodatkem [číslo] jímž došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Jelikož žalovaný byt nadále užíval, aniž by ho žalobce vyzval k opuštění bytu, došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu a to dne [datum], z důvodu hrubého porušení povinností vyplývající z nájmu, a to neplacení nájemného a záloh na služby. Výpověď byla žalovanému doručena dne [datum] tříměsíční výpovědní doba skončila dne [datum], od [datum] tak žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k vyklizení bytu, naposledy písemnou výzvu ze dne [datum], žalovaný i přesto byt dále užívá. 2. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. <b>Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:</b> 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, vše v k. ú. [obec] pod [anonymizována dvě slova], [územní celek] zapsáno na LV. Č. [číslo] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. 5. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce s žalovaným podepsali dne [datum] smlouvu, na základě které se žalobce zavázal žalovanému přenechat do užívání byt, nacházející se v nemovitosti na sídl. [adresa], stojící na pozemku st. [parcelní číslo] v [obec]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit nájemné včetně služeb ve výši 5.049 Kč ročně. Nájemné bylo splatné vždy měsíčně pozadu do konce následujícího měsíce. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou a to na od [datum] do [datum]. V článku V. smlouvy bylo sjednáno, že nájem bytu zaniká i písemnou výpovědí, ve výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit a to nejméně 3 měsíce předem tak, aby nájem skončil ke konci kalendářního měsíce. 6. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento dodatek žalobce s žalovaným podepsali dne [datum], v dodatku stojí, že nájemní smlouva se prodlužuje na dobu určitou od [datum] do [datum]. 7. Z listiny nazvané výpověď z nájmu bytu bylo zjištěno, že žalobce vypověděl z důvodu, že žalobce nezaplatil nájemné za 5 měsíců a jeho dluh činí 25.281 Kč, nájemní smlouvu ze dne [datum], výpovědní doba činí 3 měsíce a žalovaný má předmětný byt vyklidit nejpozději do [datum]. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyzýval žalovaného, před podáním žaloby, k vyklizení předmětného bytu, žaloba byla žalovanému doručena dne [datum] 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, vše v k. ú. [obec] pod [anonymizována dvě slova], [územní celek] zapsáno na LV. Č. [číslo] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] a součástí uvedené nemovitosti je také předmětný byt. Ohledně předmětného bytu podepsal s žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu. Dle této smlouvy se žalobce zavázal žalovanému přenechat k užívání předmětný byt, a žalovaný se zavázal platit žalovanému za nájemné a služby částku ve výši 5.049 Kč měsíčně. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum] Smlouva byla následně prostřednictvím dodatků prodlužována, naposledy dodatkem [číslo] došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Žalovaný předmětný byt užíval i po tomto datu neuhradil ovšem nájemné a služby za [anonymizováno] až [anonymizováno] 2021 a celkem dlužil žalobci částku 25.821 Kč. Z tohoto důvodu žalobce vypověděl dne [datum] nájemní smlouvu, výpovědní doba činila 3 měsíce a k vyklizení bytu mělo dojít nejpozději dne [datum]. Žalovaný ovšem byt nevyklidil. Před podáním žaloby žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzval žalovaného k vyklizení předmětu nájmu, žalovaný nijak nereagoval. 10. Podle ustanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 11. Podle ustanovení § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 12. Podle ustanovení § 2292 o. z., nájemce odevzdá pronajímateli byt v den, kdy nájem končí. 13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu a ohledně tohoto bytu uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobci za nájemné a služby částku ve výši 5.049 Kč měsíčně. Tuto svoji povinnosti ovšem porušil, když žalovanému neuhradil nájemné za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] roku 2021. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy zvlášť závažným způsobem, když neuhradil nájemné po dobu delší než tří měsíce, žalobce zaslal žalovanému výpověď nájemní smlouvy, výpovědní doba činila 3 měsíce, a žalovaný byl povinen vyklidit předmětný byt do [datum]. Žalovaný ovšem byt nevyklidil a nadále jej užívá bez právního důvodu. Jsou proto naplněny všechny podmínky ustanovení § 1040 o. z. k vyklizení předmětného bytu. Lhůtu k vyklizení soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou patnáctidenní, neboť s ohledem na skutečnost, že žalovaný měl od skončení nájemního vztahu již dostatečně dlouhou lhůtu k vyklizení, neshledal podmínky pro určení delší lhůty. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč.