216 C 47/2021-41 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 4.150 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvádí, že dne [datum] uzavřela s [územní celek] smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem jsou nebytové prostory v domě [adresa] označeném jako„ [anonymizována dvě slova] [role v řízení] s [anonymizováno]“ na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalobkyně jako nájemce užívá nebytové prostory za účelem poskytování sociálních služeb pro osamělé rodiče s dětmi v tísni. Dne [datum] žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o poskytnutí sociálních služeb, jejímž předmětem byl byt [číslo] nacházející se v [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný uvedený byt a další služby užíval společně se svým dítětem. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dodatky ke smlouvě byla platnost smlouvy prodloužena do [datum]. Žalovaný se smlouvou o poskytnutí sociálních služeb zavázal za ubytování a další služby s ubytováním spojené platit částku 100 Kč za den za dospělou osobu a 70 Kč za den za dítě. Vzhledem k tomu, že žalovaný byt užíval s jedním dítětem, cena za pobyt představovala částku 170 Kč za den. Žalovaný neuhradil předpis platby za [anonymizováno] 2020, který činil celkem částku 4.890 Kč. Dále vznikly během pobytu žalovaného škody ve výši 160 Kč, které žalovaný rovněž neuhradil. Jelikož při nástupu složil žalovaný jistinu ve výši 900 Kč, tak tato byla od dlužné částky odečtena a žalovaný dluží celkem částku 4.150 Kč. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se ho uhradit v plné výši do [datum]. Do dnešního dne tak neučinil. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ve věci soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako nájemce bytu [číslo] na ul. [ulice a číslo] v [obec] v pozici poskytovatele služeb a žalovaný jako uživatel dne [datum] podepsali smlouvu o poskytování sociálních služeb v domě pro osamělé rodiče s dětmi v tísni, kdy touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ubytování v bytě [číslo] v [obec], [ulice a číslo]. Dodatky ke smlouvě byla platnost smlouvy prodloužena do [datum]. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu nákladů za poskytnutou službu ve výši 170 Kč denně. Žalovaný byt a služby užíval se svým dítětem, sjednanou úhradu však řádně neplatil. Dne [datum] účastníci podepsali dohodu o ukončení poskytování služeb a smlouva ke dni [datum] skončila. Žalovaný dne [datum] podepsal listinu nazvanou uznání dluhu a dohoda o jeho zaplacení, v níž žalovaný prohlásil, že uznává, že dluží žalobkyni za ubytování v bytě na [anonymizováno] ulici v [obec] a služby s tím spojené nájem za [anonymizováno] ve výši 4.890 Kč, škodu na bytě ve výši 160 Kč, po odečtení peněžité jistoty ve výši 900 Kč tedy částku 4.150 Kč a zavazuje se zaplatit tento dluh do [datum]. Žalovaný ovšem dluh žalobkyni nezaplatil, přestože ho k tomu žalobkyně vyzývala upomínkami ze dne [datum] a [datum]. 6. Podle ust. § 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzických osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen„ osoba“) prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. 7. Podle ust. § 32 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální služby zahrnují a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence. 8. Podle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Podle odst. 2 téhož ustanovení pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. 9. Podle ust. § 76 odst. 1 písmeno a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, za poskytování sociálních služeb v azylových domech hradí osoby úhradu za ubytování a stravu, a za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí předpis. 10. Podle ust. § 71 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Podle odst. 2 téhož ustanovení úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby podle § 91. 11. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb, přičemž za poskytování sociálních služeb hradí uživatelé těchto služeb úhradu stanovenou ve smlouvě. Žalovaný svou povinnost řádně neplnil, když nezaplatil celou sjednanou úhradu za měsíc [anonymizováno] 2020 a škodu na bytě. Žalobkyně předložila v řízení listinu nazvanou„ Uznání dluhu a dohoda o jeho zaplacení“, jež byla podepsána účastníky dne [datum]. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem. Zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musí to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Předložená listina splňuje všechny náležitosti předepsané pro tento právní úkon dle ust. § 2053 a násl. o. z., a tím byla založena vyvratitelná domněnka, že v době uznání, tj. dne [datum], trval závazek žalovaného doplatit žalobkyni úhradu za poškození bytu a za poskytnutou službu za měsíc listopad v celkové výši 4.150 Kč. Žalovaný tuto domněnku žádným způsobem nevyvrátil ani neprokázal, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastník, který byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč.