16 C 167/2023-32 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 12.236,55 Kč a částky 795,92 Kč se shora uvedeným příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10.000 Kč, k jehož čerpání došlo bezhotovostně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši jedné dvacetiny vyčerpané jistiny úvěru společně se smluvním úrokem ve výši stanovené v příslušném oznámení vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Žalovaný své povinnosti neplnil a stanovené splátky řádně nehradil. Tímto jednáním porušil podmínky smlouvy o úvěru a úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně pak v souladu s Obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila ke dni [datum]. Dlužná částka ke dni [datum] činila částku ve výši 14.859,08 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10.445,35 Kč, z neuhrazených poplatků ve výši 1.791,20 Kč, z neuhrazeného smluvního úroku ve výši 2.046,10 Kč a z neuhrazeného úroku z prodlení ve výši 576,43 Kč. Výše jednotlivých nároků pak vyplývá z platební historie. Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních službách dne [datum], na základě které vedla žalovanému běžný účet. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný prostředky na běžném účtu přečerpal do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván. Žalobkyně tedy v souladu s Obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila a účet ke dni [datum], zrušila. Současně žalovaného vyzvala dne [datum], aby vyrovnal debetní zůstatek na účtu ve výši 795,92 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se dle § 517 o. z. do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 2. Soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když ve věci rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť proti tomuto postupu žádný z účastníků nevyslovil nesouhlas. 3. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do [datum] strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky. 5. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do [datum] za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 6. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. 7. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum] od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 8. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do [datum] závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 10. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do [datum], je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 11. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10.000 Kč, k jehož čerpání došlo bezhotovostně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši jedné dvacetiny vyčerpané jistiny úvěru společně se smluvním úrokem ve výši stanovené v příslušném oznámení vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Žalovaný své povinnosti neplnil a stanovené splátky řádně nehradil. Tímto jednáním porušil podmínky smlouvy o úvěru a úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně pak v souladu s Obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila ke dni [datum]. Dlužná částka ke dni [datum] činila částku ve výši 14.859,08 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10.445,35 Kč, z neuhrazených poplatků ve výši 1.791,20 Kč, z neuhrazeného smluvního úroku ve výši 2.046,10 Kč a z neuhrazeného úroku z prodlení ve výši 576,43 Kč. Výše jednotlivých nároků pak vyplývá z platební historie. Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních službách dne [datum], na základě které vedla žalovanému běžný účet. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný prostředky na běžném účtu přečerpal do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván. Žalobkyně tedy v souladu s Obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila a účet ke dni [datum], zrušila. Současně žalovaného vyzvala dne [datum], aby vyrovnal debetní zůstatek na účtu ve výši 795,92 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se dle § 517 o. z. do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 14. Nárok žalobkyně koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o úvěru na účtu, Všeobecnými obchodními podmínkami, odstoupením od smlouvy, předžalobní výzvou s dokladem o odeslání, historickým výpisem a výpočtovými tabulkami ohledně dlužného úroku z úvěru a úroku z prodlení. 15. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Soud jí tedy přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, včetně doplatku ve výši 1.000 Kč, když ve věci nebyl vydán platební rozkaz, a soud tedy doměřil soudní poplatek na celkovou