16 C 52/2023-30 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalované domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] finanční prostředky ve výši 70.000 Kč Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky banky. Úrok byl sjednán ve výši 11,2 % ročně a žalovaná se ho zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.410 Kč splatných k 20. dni každého měsíce, počínaje dnem [datum] Poslední splátka měla být provedena ve výši 675,80 Kč ke dni [datum]. Dále se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 560 Kč a cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 49 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že úvěr řádně a včas nesplácela. Původní věřitel proto dne [datum] zaslal žalované dopis, v němž ji vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 4.140 Kč, s upozorněním, že pokud tuto částku nezaplatí do [datum], stane se celý zůstatek úvěru s příslušenstvím splatným následujícího dne. Žalovaná i přes výzvu žádnou částku neuhradila a úvěr se tak stal splatným dne [datum]. Následně byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno], a následně mezi touto společností a žalobkyní dne [datum], když postoupení pohledávky z obou dvou smluv bylo žalované sděleno oznámením o postoupení. Žalovanou pohledávku pak tvoří nedoplatek jistiny ve výši 14.151,26 Kč, která je požadována dle ust. § 1970 o. z. také s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do [datum] strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky. 5. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do [datum] za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 6. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. 7. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum] od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 8. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do [datum] závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 10. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do [datum], je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 11. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. Podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] finanční prostředky ve výši 70.000 Kč Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky banky. Úrok byl sjednán ve výši 11,2 % ročně a žalovaná se ho zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.410 Kč splatných k 20. dni každého měsíce, počínaje dnem [datum] Poslední splátka měla být provedena ve výši 675,80 Kč ke dni [datum]. Dále se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 560 Kč a cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 49 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že úvěr řádně a včas nesplácela. Původní věřitel proto dne [datum] zaslal žalované dopis, v němž ji vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 4.140 Kč, s upozorněním, že pokud tuto částku nezaplatí do [datum], stane se celý zůstatek úvěru s příslušenstvím splatným následujícího dne. Žalovaná i přes výzvu žádnou částku neuhradila a úvěr se tak stal splatným dne [datum]. Následně byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] mezi původním věřitelem a [právnická osoba] S.a.r.l., a následně mezi touto společností a žalobkyní dne [datum], když postoupení pohledávky z obou dvou smluv bylo žalované sděleno oznámením o postoupení. Žalovanou pohledávku pak tvoří nedoplatek jistiny ve výši 14.151,26 Kč, která je požadována dle ust. § 1970 o. z. také s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 15. Návrh také koresponduje s předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru, příkazem k úhradě, platební historií, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, dodatkem ke smlouvě o úvěru, obchodními podmínkami banky, výzvou k úhradě před zesplatněním. 16. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za tři úkony právního zastoupení ve výši 300 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel, když se jedná o typizované žaloby, v nichž zástupce žalobkyně tuto zastupuje v obdobných věcech opakovaně. Spolu s 21 % DPH pak náklady řízení představují částku 2.252 Kč.