218 C 14/2022-49 — Okresní soud v Šumperku

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 142.500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako pronajímatel uzavřel dne 13. 8. 2021 s žalovaným smlouvu o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalobce]. Žalovanému vznikl dluh na nájmu a službách za srpen 2021 částka 8.500 Kč, za září 2021 dluží 67.000 Kč (52.000 Kč nájem, 15.000 Kč služby) a za říjen 2021 dluží 67.000 Kč (52.000 Kč nájem, 15.000 Kč služby). Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Mezinárodní příslušnost soudu je dána polohou nemovitosti v ČR podle čl. 24 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 13. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce podepsali tuto smlouvu s předmětem pronájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalobce], na dobu od 13. 8. 2021 do 31. 10. 2022, s nájemným 52.000 Kč měsíčně a službami (záloha) 15.000 Kč měsíčně. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobce jako pronajímatel uzavřel dne 13. 8. 2021 s žalovaným smlouvu o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalobce]. Žalovanému vznikl dluh na nájmu a službách za srpen 2021 částku 8.500 Kč, za září 2021 dluží 67.000 Kč (52.000 Kč nájem, 15.000 Kč služby) a za říjen 2021 dluží 67.000 Kč (52.000 Kč nájem, 15.000 Kč služby). Smlouva byla modifikována později tak, že původně částka označená jako záloha, bude cenou služeb bez vyúčtování. Soud dospěl k právnímu závěru, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o nájmu bytu podle § 2205 a násl. a § 2235 a násl. občanského zákoníku, ve které si sjednali nájemné i cenu služeb. Žalovanému vznikl dluh na nájmu a službách za srpen 2021 částka 8.500 Kč, za září 2021 dluží 67.000 Kč (52.000 Kč nájem, 15.000 Kč služby) a za říjen 2021 dluží 67.000 Kč (52.000 Kč nájem, 15.000 Kč služby). Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32.970,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7.125 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 142.500 Kč sestávající z částky 6.820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21.360 Kč ve výši 4.485,60 Kč.