9 C 227/2022-34 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v Šumperku se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 29.796,79 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] žalovaný s žalobkyní uzavřel dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě tohoto dodatku žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 30.000 Kč. Žalovanému byl úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne [datum] byl vyplacen na běžný účet žalovaného. Před uzavřením úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr hradit pravidelnými splátkami ve výši 979 Kč, úrok byl sjednán ve výši 17,9 % ročně. První splátka byla splatná dne [datum]. Do [datum] hradil žalovaný řádně, dne [datum] uhradil částku 24,03 Kč a dále již neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas, žalobkyně úvěr v souladu s obchodními podmínkami dopisem ke dni [datum] zesplatnila. Ke dni zesplatnění činí dlužná jistina částku 29.024,79 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za dobu od [datum] do zesplatnění činí 1.285,93 Kč. Dále se žalobkyně domáhá částky 600 Kč představující účelně vynaložené náklady žalobkyně na vymáhání dluhu a částky 172 Kč za dlužné pojistné. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dlužné částky, žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným tuto smlouvu podepsali dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytovala platební služby a žalovanému byl aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. 5. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě bylo zjištěno, že tento podepsali žalobkyně s žalovaným dne [datum]. Na základě tohoto dodatku se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr č. [anonymizováno] ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 979 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 17,9 % ročně. Pojistné bylo sjednáno ve výši 86 Kč Součástí smlouvy se staly také úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě dodatku [číslo] [číslo] byla provedena změna splátek na 12. den v měsíci. 6. Z úvěrové zprávy, výpisu z běžného účtu žalovaného a přehledu žádosti o úvěr soud zjistil, že před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] s příjmem ve výši 20.532 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů a nesplácí žádný další úvěr. Výdaje žalovaného činily dle expertní analýzy 3.550 Kč měsíčně, dále žalobkyně lustrovala žalovaného v externích i interních databázích a zjistila, že je schopen předmětný úvěr splácet. 7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 30.000 Kč. 8. Ze splátkového kalendáře a přehledu plateb soud zjistil, jak žalovaný měl na úvěr platit a jak fakticky platil. Žalovaný řádně uhradil pouze platby ze dne [datum], [datum] a [datum], ke dni zesplatnění činí dlužná částka 29.024,78 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok činí částku 1.285,93 Kč. 9. Z přehledu účelně vynaložených nákladů soud zjistil, jak žalobkyně žalovanému účtovala účelně vynaložené náklady za vymáhání dluhu. 10. Ze zesplatňujícího dopisu s podacím archem, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení celé dlužné částky do [datum], a výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 11. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše. 12. Soud dospěl pro provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný a žalobkyně podepsali dne [datum] rámcovou smlouvu [anonymizováno] Součástí smlouvy se staly také obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytovala platební služby a žalovanému byl aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem [číslo] rámcové smlouvy podepsaným žalovaným a žalobkyní dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr č. [anonymizováno] ve výši 30.000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] s měsíčním příjmem ve výši 20.532 Kč a bydlel u rodičů, dle analýzy činily měsíční výdaje žalovaného částku 3.550 Kč a lustrací v interních a externích databází nebyly zjištěny žádné další závazky žalovaného. Žalobkyně proto úvěr schválila a žalovanému dne [datum] zaslala částku 30.000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 979 Kč, smluvní úrok byl stanoven ve výši 17,9 % ročně. Pojistné bylo stanoveno na částku 86 Kč. Žalovaný neuhradil na úvěr řádně a včas, když řádně uhradil pouze platby ze dne [datum], [datum] a [datum] Poslední platbu žalovaný provedl dne [datum] a dále již ničeho neuhradil. Proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a to dopisem zaslaným žalovanému dne [datum]. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 29.024,79 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ke dni zesplatnění činil 1.285,93 Kč a dlužné pojistné za dva měsíce činilo 172 Kč. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s obchodními podmínkami právo na částku 600 Kč odpovídající dlužným nákladům účelně vynaložených na vymáhání dluhu. Po zesplatnění žalovaný již ničeho neuhradil. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli rámcovou smlouvu a na základě jejího dodatku uzavřeli smlouvu o úvěru, která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr. Na základě smlo