9 C 34/2023-30 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému (jeho otci) zvýšena vyživovací povinnost stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na částku 800 Kč měsíčně, a to s účinností od [datum] na částku 4 000 Kč měsíčně. Žaloba byla odůvodněna tím, že potřeby žalobce se od posledního rozhodnutí soudu značně zvýšily. 2. Žalovaný zůstal v celém řízení nečinný. 3. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že vyživovací povinnost byla stanovena naposledy rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na částku 800 Kč měsíčně. Soud vycházel z toho, že žalobci bylo 13 let, žalovaný byl ve výkonu trestu s průměrným měsíčním příjmem 4 500 Kč, ze kterého mu byly prováděny srážky na úhradu výkonu trestu a dále na dluhy. 4. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce studuje na střední škole v [obec], bydlí u matky, která hradí veškeré jeho výdaje. Matka pracuje jako prodavačka, její příjem je asi 20.000 Kč. Matka pobírá výživné na bratra [jméno] [příjmení], žalobce neví, v jaké výši. Výživné na sestru [jméno] [příjmení] matka nedostává. V domácnosti jsou celkem 3 děti včetně žalobce. Pokud jde o výdaje žalobce, za obědy a snídaně vydá 1.500 Kč měsíčně, za internát 2.000 Kč měsíčně. Večeře má v rámci internátu. Na víkend jezdí k matce, za dopravu zaplatí asi 500 Kč měsíčně. Žalobce si příležitostně brigádně přivydělává jako pomocný kuchař. Je schopen si vydělat za víkend 2.500 Kč, když potřebují výpomoc. Poslední 2 měsíce brigádu neměl. Otec žalobci dluží na výživném, žalobce neví kolik. Když byl otec ve výkonu trestu, výživné posílal ve výši 800 Kč, někdy i víc. Žalobce měsíčně dostává 1.500 Kč měsíčně jako sociální dávku, peníze dává matce. Zvýšené výdaje se zdravotním stavem žalobce nemá. Pokud jde o zájmovou činnost, žalobce studuje japonštinu, za to platí 2x 6.000 Kč ročně, když uspoří peníze z brigád. Žádný hodnotný majetek žalobce nevlastní. 5. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalobce je studentem prvního ročníku Střední školy gastronomie, farmářství a služeb [obec] v režimu denního studia s pravidelným denním vyučováním. Potvrzení je z [datum]. 6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže ve spolupachatelství a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Z odůvodnění rozsudku soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] má v opisu rejstříku trestů celkem 22 záznamů o dřívějších odsouzeních, a to převážně za majetkovou trestnou činnost (krádeže), přičemž byl opakovaně ve výkonu trestu odnětí svobody. Dále soud zjistil, že na svobodě je žalovaný nezaměstnaný, má zdravotní omezení, protože koncem [anonymizováno] 2022 prodělal infarkt, podstoupil dvoudenní hospitalizaci a následně byl propuštěn, když mu byly předepsány léky. Žalovaný je veden v evidenci Úřadu práce, po infarktu již neužívá omamné a psychotropní látky, do budoucna bude moci pracovat, má základní vzdělání a praxi v oboru pomocný kuchař, dělník a skladník. 7. Z výpisu volných pracovních míst Úřadu práce České republiky pro okres [okres] zjistil, že osobám se základním vzděláním se nabízejí pracovní příležitosti s měsíčním příjmem od cca 13 000 Kč do 30 000 Kč. Jedná se o pracovní místa: pracovník ostrahy, pizzař, pracovník úklidu, seřizovač, obsluha zařízení na zpracování kovů, pracovník expedice. 8. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Vyživovací povinnost žalovaného byla stanovena naposledy rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na částku 800 Kč měsíčně na tehdy třináctiletého žalobce. Soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný byl ve výkonu trestu odnětí svobody s příjmem 4 500 Kč měsíčně. V současnosti je žalobce již zletilý a studuje na střední škole v řádném denním studiu, životní náklady se mu tedy zvýšily. Žalobce má výdaje spojené se školou, s bydlením na internátu, dopravou, na volný čas a případně kosmetiku. Zájmově žalobce studuje japonštinu. Výdaje žalobce hradí převážně jeho matka, žalobce je schopen si příležitostně o víkendech brigádně přivydělat. Poměry žalovaného se nezměnily, když byl odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody, do kterého v dohledné době nastoupí. Žalovaný je osobou se základním vzděláním, dle nabídky volných pracovních míst by mohl vykonávat práce s příjmem přibližně 20 000 Kč čistého měsíčně. 9. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění – dále jen„ o. z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 10. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 12. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 13. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 14. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 15. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vycházel z potenciálního příjmu otce ve výši 20 000 Kč měsíčně a doporučených 20 % z příjmů na dítě ve středním nebo vyšším vzdělávání. Výživné 4 000 Kč měsíčně pak soud považuje za zcela úměrné. Skutečnost, že žalovaný opakovaně páchá trestnou činnost, vykonává tresty odnětí svobody a tím se zbavuje možnosti výdělku, nemůže jít k tíži žalobce. Žalobce není schopen se sám živit, když studuje na střední škole a má možnost pouze příležitostného víkendového výdělku. Matka žalobce, která má další dvě vyživovací povinnosti, svou vyživovací povinnost vůči žalobci dobrovolně plní, a to v míře, která částku 4 000 Kč měsíčně nepochybně přesahuje. 16. Výživné bylo zvýšeno z částky 800 Kč měsíčně na 4 000 Kč měsíčně, žalovaný tedy musí doplatit částku 3 200 Kč měsíčně žalobci za 14 dní a tři měsíce v období od [datum] do [datum], to je celkem 11 200 Kč. Jelikož se jedná (na poměry žalovaného) o vyšší částku, umožnil soud žalovanému uhradit tuto částku ve splátkách podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 2 úkony (žaloba a účast u jednání).