16 C 177/2023-37 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala, aby platil na její výživu od , datum, do dvou let dítěte měsíčně částkou 4.500 Kč, splatnou vždy desátého dne v měsíci předem a dále, aby zaplatil žalobkyni částku ve výši 7.000 Kč na výbavu a ošacení pro nezletilého , jméno FO, , narozeného dne , datum, . Návrh odůvodnila tím, že žalovaný je otec nezletilého, když otcovství bylo určeno. Žalobkyně je svobodná a během těhotenství a po narození dítěte jí otec ničeho nepřispěl, ačkoliv pracuje. Na nákup těhotenského oblečení vynaložila částku ve výši 3.000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a za souhlasu účastníků soud postupoval dle § 115a o. s. ř., tak, že věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Z výpovědi žalovaného, kterou učinil ve věci , spisová značka, , bylo zjištěno, že bydlí v Libině v rodinném domě s matkou, jejím manželem, sestrou a jejím partnerem. Ze sklepního prostoru má udělaný byt a přispívá pouze částkou 4.400 Kč na bydlení, na energie. Je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., jako montážní dělník a má schválené oddlužení, když výše jeho dluhu je asi 218.000 Kč. V minulosti bral drogy, s nimiž přestal v listopadu 2021, když od prosince 2021 do března 2022 byl na protidrogovém léčení ve , Anonymizováno, , což dopadlo úspěšně. S matkou se seznámili na sociální síti a s nezletilým se viděl od narození čtyřikrát, nic mu nekupoval a ani matce nic nepřispíval. Žalovaný souhlasil se svěřením nezletilého do péče matky, a s tím, že bude přispívat na jeho výživu měsíčně částkou ve výši 3.500 Kč. Dále se zavázal k úhradě dluhu na výživném za období od , datum, do , datum, ve výši 10.625 Kč.4. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční výdělek činí částku ve výši 22.216 Kč.5. Ze sdělení matky bylo zjištěno, že nemá doklady k prokázání nákladů spojených s těhotenstvím a svojí výživou, neboť všechno získala tzv. z druhé ruky.6. Ze zprávy Úřadu práce České republiky, pracoviště , adresa, , bylo zjištěno, že žalobkyni je vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 8.333 Kč, přídavek na nezletilého , jméno FO, ve výši 8.830 Kč a dne , datum, jí bylo vyplaceno porodné ve výši 13.000 Kč. Žalobkyni je také vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 12.027 Kč a od , datum, jí byl rodičovský příspěvek zvýšen na částku 13.000 Kč.7. Podle ust. § 920 odst. 1 – 3 obč. zák. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.8. Podle ust. § 921 odst. 1, 2 obč. zák. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.9. Podle ust. § 922 odst. 1, 2 obč. zák. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.10. Podle ust. § 913 odst. 1, 2 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se, popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.11. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný pouze zčásti. V řízení bylo prokázáno, a to údaji z centrální evidence obyvatel, že žalovaný je zapsán jako otec nezletilého , jméno FO, , narozeného , datum, , jehož matkou je žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že průměrný čistý výdělek žalovaného je ve výši 22.216 Kč a příjem žalobkyně tvoří přídavek na dítě ve výši 830 Kč, rodičovský příspěvek ve výši 13.000 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 12.027 Kč. Současně se účastníci dohodli na tom, že nezletilý byl svěřen do péče matky, a žalovaný se zavázal platit výživné ve výši 3.500 Kč. Za této situace, s přihlédnutím k principu, že se jedná pouze o příspěvek na výživu neprovdané matky, kdy se nevychází ze stejné životní úrovně rodičů nezletilého, má soud za to, že přiměřené výživné neprovdané matky, s ohledem na příjmy žalovaného, nemůže převyšovat částku , právnická osoba, Kč, neboť společně s výživným, k němuž se zavázal ve výši 3.500 Kč, a spolu s dalšími dávkami státní sociální podpory, které jsou žalobkyni vypláceny, postačí k zajištění přiměřených potřeb žalobkyně jako neprovdané matky. Pokud by bylo stanoveno výživné vyšší, tak toto výživné by neodpovídalo možnostem a schopnostem žalovaného a jeho majetkovým poměrům. Soudu proto nezbylo než návrh na výživné neprovdané matky, v části, převyšující částku ve výši , právnická osoba, Kč měsíčně, zamítnout. Soud současně rozhodoval o nedoplatku na výživném za období od narození dítěte do konce měsíce, v němž bylo soudem rozhodováno, ve výši 24.200 Kč, který uložil žalovanému splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , právnická osoba, Kč spolu s běžným výživným, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, a to dle ust. § 160 o. s. ř., neboť příjem žalovaného mu neumožňuje, aby nedoplatek na výživném uhradil žalované jednorázově. Současně soud rozhodl o tom, že zamítl návrh žalobkyně na náhradu nákladů za výbavu a ošacení pro nezletilého , jméno FO, ve výši 7.000 Kč, neboť žalobkyně tento svůj nárok neprokázala, s tím, že nemůže doložit účtenky za náklady spojené s těhotenstvím a náklady na výživu. Za situace, kdy soud nemá podloženo, jaké částky a v jakém období žalobkyně vynaložila za náklady spojené s těhotenstvím a porodem, nemůže rozhodnout o přiznání těchto nákladů. Z tohoto důvodu byl návrh žalobkyně i v této části zamítnut. Náklady na pořízení výbavičky pro nezletilé dítě, jeho výživu, ošacení a další náklady, jsou pak zahrnuty ve výživném na nezletilé dítě, které již bylo stanoveno dle dohody účastníků ve výši 3.500 Kč měsíčně.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná částečně, převážně byla neúspěšná, a nebylo zjištěno, že by žalovanému jakékoliv náklady řízení vznikly.13. S ohledem na výdělek žalovaného pak soud rozhodl tak, že ho osvobodil od placení soudních poplatků, když přihlédl také k jeho vyživovací povinnosti ve vztahu k nezletilému, a k vyživovací povinnosti ve vztahu k žalobkyni.