9 C 197/2023-33 — Okresní soud v Šumperku

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu nájemní smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], jejímž předmětem byl i [právnická osoba] [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno] za pořizovací cenu 10 198,76 Kč Nájemní smlouvou byly mezi účastníky sjednány podmínky nájmu, tj. měsíční nájemné, splatnost, doba nájmu a smluvní pokuta v případech porušení povinností z nájemní smlouvy vyplývajících. Nájemní smlouvou bylo rovněž sjednáno, že práva a povinnosti neupravené v nájemní smlouvě se řídí Obchodními podmínkami žalobkyně pro nájem elektroniky k nepodnikatelským účelům. Žalovaný neplatil měsíční splátky nájemného, čímž porušil čl. 10, odst. [číslo], pododst. [číslo] obchodních podmínek, proto žalobkyně využila svého práva a dopisem ze dne [datum] ve smyslu čl. 10, odst. [číslo], pododst. [číslo] obchodních podmínek od nájemní smlouvy odstoupila s účinky ke dni doručení písemného oznámení žalovanému. Žalobkyně považuje tuto listinu za doručenou ve smyslu čl. 13, odst. [číslo], pododst. [číslo] obchodních podmínek třetí pracovní den po odeslání doporučenou poštou, tj. dnem [datum]. Po odstoupení žalobkyně od nájemní smlouvy žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, ale posléze vydal předmět nájmu PČR, a proto mu (po zhodnocení stavu žalovaným vráceného předmětu nájmu) z celkové dlužné částky byla odečtena aktuální tržní cena (čl. 2, odst 2.1. obchodních podmínek) vráceného předmětu nájmu ve výši 4 589 Kč. Podáním ze dne [datum] žalovaný uznal žalobní nárok a požádal o odložení„ uplatnění nároku“ po uplynutí výkonu trestu. Žalobkyně s odložením lhůty plnění o šest měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí souhlasila. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Nárok na náhradu nákladů řízení soud plně úspěšné žalobkyni přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady ve výši 5 440,40 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 404 Kč, nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za celkem dva úkony dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 078 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 840 Kč ve výši 596,40 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 o.s.ř. věta za středníkem s ohledem na skutečnost, že žalovaný je ve výkonu trestu a žalobkyně s prodlouženou lhůtou k plnění souhlasila.