9 C 34/2024-15 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 27.691 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, IČ: , IČO, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, . Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 27.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 18.792 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách po 864 Kč. Žalovaná na dlužnou částku uhradila pouze částku 18.101 Kč, která byla započítána na souhrnný poplatek. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, IČ: , IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . jako přechodného věřitele a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována přípisem ze dne , datum, . Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. K úhradě zbývá jistina ve výši 27.000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 691 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvána k úhradě celé dlužné částky, neuhradila ovšem ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaná a , právnická osoba, IČ: , IČO, , podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 27.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 18.792 Kč zaplatit v 53 týdenních splátkách po 864 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou poskytnutou částku.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, příloh k těmto smlouvám a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že , právnická osoba, jako postupník a společnost , Anonymizováno, ., jako postupitel uzavřeli dne , datum, písemnou smlouvou o postoupení pohledávek, součástí byla i pohledávka za žalovanou vzniklá z předmětné smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi , Anonymizováno, a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém žalované oznámila postoupení předmětné pohledávky. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne , datum, .7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení všech dlužných částek. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .8. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.9. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, IČ: , IČO, , a žalovaná dne , datum, podepsaly smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 27.000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 18.792 Kč, v 53 týdenních splátkách po 864 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. Žalovaná na poskytnutou částku uhradila pouze částku ve výši 18.101 Kč, která byla započítána na souhrnný poplatek. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, IČ: , IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , Anonymizováno, jako přechodného věřitele a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována přípisem odeslaným dne , datum, . Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. K úhradě zbývá jistina ve výši 27.000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 691 Kč. Před podáním žaloby byla žalované dne , datum, odeslána výzva k zaplacení dluhu, žalovaná již neuhradila ničeho.10. Vzhledem k datu uzavření smlouvy soud věc posuzoval v souladu s § 3028 odst. 3 občanského zákoníku podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.11. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.13. Podle § 500 odst. 1, , právnická osoba, zákoníku, dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.14. Podle § 502 odst. 1, , právnická osoba, zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.15. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.17. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.18. Podle § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 497 obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zaváza