7 C 136/2025-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v Šumperku dne 3. 3. 2025 a doplněným podáním doručeným soudu dne 1. 10. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.597 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , jakožto postupitelem (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalobkyní jakožto postupníkem. Žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, následně žalovaný požádal o poskytnutí úvěru. Poté, co byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr, byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný odsouhlasil znění úvěrové smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS. Úvěrová smlouva mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne 11. 10. 2023 a žalovanému byl dne 20. 10. 2023 na jeho bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3.360,29 Kč a sjednaným úrokem ve výši 236,71 Kč vrátit nejpozději dne 10. 11. 2023. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 12. 2024, avšak marně.2. K návrhu žalobkyně bylo usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 2. 10. 2025, č. j. 7 C 136/2025-21 zastaveno v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 236,71 Kč od 11. 1. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 11. 10. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo prokázáno, že uvedenou smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 8.000 Kč při sjednání smluvního úroku v částce 236,71 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.360,29 Kč v případě překročení doby splatnosti. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím do 10. 11. 2023.6. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že na účet právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 26. 3. 2023 připsána částka ve výši 1 Kč z účtu č. , č. účtu, .7. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 11. 10. 2023 odepsána částka ve výši 8.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, s VS , var. symbol, .8. Sdělením , Anonymizováno, . bylo prokázáno, že na účet žalovaného číslo účtu , č. účtu, byla v období října roku 2023 připsána platba ve výši 8.000 Kč s VS , var. symbol, .9. Ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni.10. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni.11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 12. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.12. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 12. 2024 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné smlouvy o úvěru, a to do tří dnů. Výzva k úhradě dluhu byla podána dne 25. 12. 2024 k odeslání žalovanému.13. Soud dospěl na základě listinných důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 11. 10. 2023 prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, a to poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 3.360,29 Kč a sjednaným úrokem ve výši 236,71 Kč vrátit nejpozději dne 10. 11. 2023. Částka úvěru byla připsána na účet žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr ani poplatek za jeho poskytnutí a sjednaný úrok ve sjednané době nesplatil. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani poté, co byl k úhradě vyzván výzvou právního zástupce žalobkyně. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu úvěru ve výši 8.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.360,29 Kč a sjednaný úrok ve výši 236,71 Kč.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.16. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.17. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr. Žalovaný úvěr ani poplatky za jeho poskytnutí a sjednaný úrok v termínu splatnosti nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, která žalovaného prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dluhu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dluh na jistině úvěru ve výši 8.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.360,29 Kč a sjednaný úrok ve výši 236,71 Kč, žalobkyni dále náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11.360,29 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení, přičemž výše úroků je v souladu s § 1970 o. z.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Odměnu za zastoupení advokátem soud žalobkyni nepřiznal s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 585/17.22. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.