7 C 158/2025-19 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 18. 3. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně s tím, že právní předchůdkyní žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , poskytla žalovanému částku ve výši 20.000 Kč, částka byla poskytnuta z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného, a to v platbách ve výši 3.000 Kč dne 28. 8. 2023, ve výši 2.000 Kč dne 29. 8. 2023, ve výši 11.000 Kč dne 30. 8. 2023, ve výši 1.000 Kč dne 1. 9. 2023, ve výši 2.000 Kč dne 3. 9. 2023 a ve výši 1.000 Kč dne 4. 9. 2023. Žalovaný získal majetkový prospěch bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalovaný na poskytnutou částku ničeho nezaplatil. Předmětnou pohledávku následně společnost , právnická osoba, postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 společnosti , právnická osoba, ., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne 26. 12. 2024, avšak bezvýsledně. Žalobkyně proto požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne 6. 1. 2025, když poskytla žalovanému k úhradě dluhu lhůtu 10 dnů ode dne odeslání výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z potvrzeních o provedené platbě soud zjistil, že z účtu společnosti , právnická osoba, byla dne 28. 8. 2023 na účet č. , č. účtu, poukázána částka ve výši 3.000 Kč, dne 29. 8. 2023 částka ve výši 2.000 Kč, dne 30. 8. 2023 částka ve výši 5.000 Kč a 6.000 Kč, dne 1. 9. 2023 částka ve výši 1.000 Kč, dne 3. 9. 2023 částka ve výši 1.000 Kč a 1.000 Kč, dne 4. 9. 2023 částka ve výši 1.000 Kč. Zprávou , právnická osoba, . bylo prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a že na uvedený účet byly připsány shora uvedené částky v celkové výši 20.000 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným , právnická osoba, . Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován.6. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 26. 12. 2024 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky prostřednictvím svého právního zástupce.7. Soud na základě listinných důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně platbami realizovanými v období od 28. 8. 2023 do 4. 9. 2023 poskytla žalovanému na jeho účet u peněžního ústavu částku v celkové výši 20.000 Kč. Žalovaný na poskytnuté plnění ničeho nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na přechodného věřitele a dne 12. 12. 2024 byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalobkyně výzvou ze dne 26. 12. 2024 odeslanou téhož dne vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet částku v celkové výši 20.000 Kč. Žalovaný do dnešního dne na poskytnutou částku ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván výzvou žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena. Soud tak uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 1. 2025 do zaplacení podle § 1970 o. z., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Soud nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz. věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Odměnu za zastoupení advokátem soud žalobkyni nepřiznal s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 585/17.12. Lhůty k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.