16 C 273/2025-34 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, . 5. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím a částky 1.000 Kč jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tak, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20.000 Kč, který byl žalované vyplacen v souladu se smluvním ujednáním. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách po 5.000 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná splátkový kalendář nedodržela a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná , datum, . Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první upomínku ze dne , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Protože žalovaná své dlužné závazky vůči žalobkyni neuhradila, zaslala žalobkyni žalované druhou upomínku ze dne , datum, a opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání upomínek nebyla žalovanou řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná , datum, a žalobkyni nezbylo než v souladu s ujednáním čl. V., odst. 5.5 smlouvy o úvěru přistoupit k zesplatnění úvěru a vyzvat žalovanou k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Žalobkyně sdělila, že žalovaná před zesplatněním uhradila na úvěr částku 10.000 Kč. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 20.000 Kč jako zesplatněné jistiny a částky 1.000 Kč jako nákladů na upomínkování za upomínky číslo , hodnota, a 2. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Dne , datum, žalobkyně odeslala a žalované předžalobní výzvu.2. Žalovaná se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. soud za předchozího souhlasu žalobkyně a žalované věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy „o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20.000 Kč, a to převodem na účet žalované , č. účtu, , s tím, že celková částka spotřebitelského úvěru je splatná ke dni , datum, , zápůjční úroková sazba činí 20 % měsíčně, RPSN činí 1.356 % ročně, žalovaná se zavázala splatit celkový poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 60.000 Kč, tj. celkem 80.000 Kč, a v to pravidelných měsíčních splátkách po 5.000 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci.5. Z přílohy č. , hodnota, – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované pomocí lustrací v Centrální evidenci exekucí, SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, v Insolvenčním rejstříku v databázi odcizených dokladů je negativní, bez záznamů a dle interní databáze žalobkyně je žalovaná úvěrovatelná.6. Z občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované.7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne , datum, částku 20.000 Kč na účet žalované.8. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o úhradu splátky ve výši 5.000 Kč do , datum, , a to včetně poplatku za 1. upomínku ve výši 500 Kč.9. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu splátky 5.000 Kč do , datum, , a to včetně poplatku 2 x 500 Kč za 2 upomínky.10. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru ze dne , datum, a poštovního podacího archu ze dne bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně odeslal žalované výzvu k zaplacení částky 46.667,10 Kč před podáním žaloby.11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ podepsanou žalobkyní a žalovanou dne , datum, , že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20.000 Kč, a to převodem na účet žalované, s tím, že celková částka spotřebitelského úvěru je splatná ke dni , datum, , zápůjční úroková sazba činí 25 % měsíčně, RPSN činí 1.356 % ročně, žalovaná se zavázala splatit celkový poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 60.000 Kč, tj. celkem 80.000 Kč, a v to pravidelných měsíčních splátkách po 5.000 Kč Předchůdkyně žalobkyně formálně ověřovala úvěruschopnost žalované z jejích tvrzení, Dále žalobkyně provedla lustrace v Centrální evidenci exekucí, SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, v Insolvenčním rejstříku, v databázi odcizených dokladů, vše s negativním výsledkem. Žalována za dobu trvání úvěru uhradila žalobkyni částku 10.000 Kč a dále již neuhradila ničeho, přestože ji k tomu žalobkyně upomínala upomínkami ze dne , datum, a , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou zaslanou žalované dne , datum, .12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že „nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše roků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, jelikož smlouva je neplatná a to podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 25 % měsíčně je v rozporu s dobrými mravy, RPSN vypočtená žalobkyní činí 1.356 % ročně, když žádné další platby kromě úroku sjednány ve smlouvě nebyly. Soud nečinil dotazy na bankovní instituce, jaké byly úrokové sazby v čase a místě obvyklé, ale z úřední činnosti je soudu známo, že u tohoto typu úvěru nepřekračuje úroková sazba bank 25 % ročně, v průměru je ještě nižší. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku uvedená ve smlouvě je již na první pohled extrémně vysoká s ohledem na typ sjednaného úvěru s roční splatností a výší poskytnuté ve vztahu k bankovním úvěrům, proto je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , konstatován rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen, ve shodě s uvedeným ustanovením, přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k