7 C 207/2025-26 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem podaným Okresnímu soudu v Šumperku dne 13. 10. 2025 a doplněným podáním doručeným soudu dne 25. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne , datum, zavinil svým nedbalostním jednáním , Anonymizováno, žalobci škodu na osobním vozidle , SPZ, , když na uvedené vozidlo , Anonymizováno, , čímž došlo k poškození vozidla. Předpokládaná škoda na vozidle byla odhadnuta nejméně na 15.000 Kč. Odhad nákladů na opravu vozidla byl žalobcem zajištěn ve dvou servisech. Žalobce prozatím nechal vozidlo opravit za částku 7.100 Kč, stále ještě zbývá k opravě , Anonymizováno, . Žalobce vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dosud uhrazených nákladů v částce 7.100 Kč s tím, že pokud žalovaný uvedenou částku uhradí, nebude zbylou částku náhrady škody žalobce požadovat. Žalovaný však na výzvy žalobce ani následně na výzvu právního zástupce žalobce k úhradě dluhu nereagoval. Žalovaný byl v předžalobní výzvě upozorněn, že v případě, že částka nebude dobrovolně uhrazena a žalobce bude nucen domáhat se svého nároku u soudu, bude žalobce požadovat náhradu škody ve výši 15.000 Kč. Přestože žalovaný svoji vinu na vzniklé škodě uznal, do dnešního dne svůj dluh vůči žalobci neuhradil.2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z Uznání dluhu bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, uznal, že způsobil poškození vozidla , SPZ, souhlasil s opravou vozidla na své náklady.5. Ze Zakázkového listu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce předal , jméno FO, k opravě vozidlo , SPZ, . Fakturou č. , hodnota, bylo prokázáno, že , jméno FO, vyúčtoval žalobci , Anonymizováno, práce provedené na vozidle , SPZ, , částkou 2.600 Kč, faktura byla splatná dne , datum, . Příjmovým pokladním dokladem č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobce uhradil dne , datum, . částku ve výši 2.600 Kč.6. Ze Zakázkového listu ze dne , datum, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, přijala , SPZ, . Fakturou č. , hodnota, bylo prokázáno, že , Anonymizováno, byla žalobci vyúčtována cena za sjednané , Anonymizováno, vozidla , SPZ, , v částce 4.500 Kč. Faktura byla splatná dne , datum, .7. Z Potvrzení přijetí objednávky bylo zjištěno, že práce na vozidle , SPZ, , byly vyčísleny částkou ve výši 19.566 Kč včetně DPH.8. Předžalobní výzvou a podacím lístkem s výdajovým pokladním dokladem bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného dne 24. 9. 2025 k úhradě částky ve výši 7.100 Kč vynaložené žalobcem na opravu vozidla poškozeného , datum, . Žalovaný byl upozorněn, že pokud nebude částka ve výši 7.100 Kč uhrazena dobrovolně a žalobce se bude nucen domáhat svého nároku u soudu, bude po žalovaném požadovat úhradu částky ve výši 15.000 Kč, což odpovídá škodě vzniklé na vozidle. Výzva byla předána k odeslání žalovanému dne 25. 9. 2025.9. Z dalších důkazů předložených ve věci žalobcem soud neučinil žádná skutková zjištění, když skutkový stav ve věci byl spolehlivě zjištěn ze shora uvedených důkazů.10. Soud dospěl na základě listinných důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne , datum, svým jednáním způsobil vznik škody na vozidle žalobce , SPZ, , přičemž žalovaný uvedené písemně uznal a zavázal se uhradit náklady spojené s opravou vozidla. Náklady potřebné pro opravu vozidla byly vyčísleny částkou ve výši 19.566 Kč. Žalobce na opravu vozidla již vynaložil částku ve výši 7.100 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani poté, co k tomu byl vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobce.11. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Žalovaný svým jednáním způsobil žalobci škodu, náklady potřebné k náhradě vzniklé škody byly vyčísleny částkou ve výši 19.566 Kč. Ačkoliv byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce k náhradě škody, dosud tak neučinil. Žalobce po žalovaném podanou žalobou požadoval náhradu škody ve výši 15.000 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení škody v žalované výši, a to včetně úroku z prodlení, na nějž má žalobce nárok v souladu s § 1970 o. z., a jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O uložení povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle Položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla mu tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobce na soudním poplatku dosud zaplatil 800 Kč a výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 1.000 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč. Soud proto uložil žalobci povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.776 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.000 Kč sestávající z částky 1.700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.600 Kč ve výši 1.176 Kč.16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.