6 C 301/2020-28 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 510 Kč. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný se při přepravní kontrole provedené žalobkyní pověřenou osobou dne 7. 5. 2019 ve voze trolejbusové linky [číslo] jejichž provoz žalobkyně zajišťuje, neprokázal platným jízdním dokladem. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení jízdného ve výši 10 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, celkem tedy na zaplacení žalované částky ve výši 1 510 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 2. 9. 2020, č. j. EPR 192419/2020-5 elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 9. 10. 2020 zrušen ve smyslu § 174 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Ze zápisu o provedené dopravní kontrole soud zjistil, že žalovaný dne 7. 5. 2019 v 9:35 hod., ve voze tramvajové linky [číslo] cestoval bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla ověřena městskou policií. 5. Mezi účastníky byla dle § 2550 a násl. o. z. uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které žalobkyně jako dopravce poskytla žalovanému přepravu do určeného místa, avšak žalovaný za tuto přepravu nezaplatil jízdné. Podle ustanovení § 18a odst. 1 zák. č. 111/94 Sb., o silniční dopravě a podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji podle odstavce 2 písm. c). Doba plnění účtovaného postihu se řídí ust. § 1958 o. z., přičemž dlužník se dostává do prodlení uplynutím dne následujícího po kontrole. Forma výzvy k plnění není žádným předpisem stanovena, proto postačí výzva ústní, kterou dává kontrolor cestujícímu na místě kontroly. Protože žalovaný použil prostředku veřejné hromadné dopravy a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné ve výši 10 Kč a přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč stanovenou ve smluvních přepravních podmínkách [anonymizována tři slova] [územní celek]. Důvodným soud shledal i nárok žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/1993 Sb. 6. Soud tedy žalovanému uložil povinnost, aby částku 1 510 Kč s příslušenstvím zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila, neboť měla ve věci plný úspěch. Tyto náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady účastníka, který v řízení nebyl zastoupen, za dva úkony po 100 Kč podle vyhlášky 254/2015 Sb. Tyto náklady řízení v celkové výši 600 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty před středníkem).