10 C 214/2019-182 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se domáhal zřízení věcného břemene nezbytné cesty – služebnosti cesty, přes shora uvedené pozemky žalovaného, k budově žalobce vzniklé – postavené na pozemku parc. č. st. 496, vzniklém dle GP [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. V žalobě uváděl, že je podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka [obec] ze dne 22. 3. 2017, č.j. 27 Co325/2016 – 299, vlastníkem budovy postavené na pozemku parc. č. st. 496, vzniklém dle GP [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Tato budova v době podání žaloby nebyla vedena v evidenci katastru nemovitostí, následně po podání žaloby byl proveden vklad vlastnického práva k budově bez čp/če, zemědělské stavbě postavené na pozemku p.č. st. 496 k.ú. [obec] u [obec] pro žalobce jako vlastníka na [list vlastnictví]. Předmětná budova slouží – je určena k účelu jako zemědělská stavba, mísírna krmiv pro dobytek, sušička, čistička a sklad obilí a slouží k navážení a vyvážení obilí, venku jsou zásobníky, které jsou podjezdové a pod nimi se nachází cesta – ostatní plocha, zásobníky jsou příslušenstvím předmětné budovy. [příjmení] pozemku p. č. st. 496 v k. ú. [obec] u [obec] a ostatních pozemků zapsaných rovněž na [list vlastnictví] stejného katastrálního území je žalovaný. Jde o pozemky parc. č. st. 496, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v k.ú. [obec] u [obec]. Až do doby, kdy je podávána tato žaloba žalovaný jako vlastník žalobci v užívání předmětné budovy nebránil. Dne [datum] byla žalovaným na pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], k předmětné budově hromada štěrku a kamení na suti. Hromadu kamení, štěrku a suti žalovaný navezl k budově také dne 25. 7. 2019, a to na stejný pozemek a dne 29. 7. 2019 žalovaný přelepil vrata předmětné budovy i zámky na nich páskou, postavil se před vrata a prohlásil, že si před ně klidně lehne, ať ho pracovníci žalobce klidně přejedou, jinak že se do budovy nedostanou. Před vrata budovy žalovaný natáhl pásku, která se nacházela na rozhraní pozemku parc. č. st. 496,, p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaný na místě setrvával a trvale bránil žalobci vstoupit do budovy. V té době probíhaly žňové práce a předmětnou budovu družstvo potřebovalo a potřebuje pro sušení, skladování a navážení obilí i jako mísírnu krmiva. Žalovaný rovněž navezl štěrk a odpad na cestu pod podjezdové zásobníky, které žalobce rovněž nutně potřebuje. Hrozilo tedy nebezpečí vzniku vysoké škody a obava z prodlení, neboť dobytek je nutné nakrmit a sklizené obilí sušit, čistit, navážet a vyvážet. Žalobce tedy podal návrh na vydání předběžného opatření u zdejšího soudu, který usnesením ze dne 31. 7. 2019, č.j. 0 Nc 4502/2019 – 43, rozhodl tak že vydal předběžné opatření, kterým uložil žalovanému odstranit překážky na uvedených pozemcích, které zamezují v přístupu a vstupu do zemědělské budovy a k zásobníkům. Žalovanému bylo dále předběžným opatřením uloženo zdržet se jakéhokoliv jednání, které by zamezovalo přístup k předmětné budově a zásobníkům. Současně bylo žalobci uloženo podat do 20 dnů žalobní návrh ve věci samé. 2. Předmětná budova tedy slouží k čištění a sušení obilí a jeho skladování, v budově samotné je příjmový koš, na němž se v době sklizně tvoří hromada obilí a nelze tedy budovou projíždět. [příjmení] nelze projíždět i z důvodu jejího technologického vybavení a nedostatečných poloměrů otáčení do budovy a z budovy jsou tedy potřeba dvě nezbytné cesty přístupu, jedna do vrat budovy [číslo] druhá cesta okolo budovy do vrat [číslo] k nadzemním zásobníkům, ke kterým se nelze dostat skrze budovu. Venku se nachází dvě nádrže na LTO, které se používají k sušení obilovin. K těmto nádržím je nutné zajíždět cisternou k jejich doplnění. Nadzemní zásobníky slouží k uskladnění vyčištěného, usušeného obilí, které se pak převáží do jiných skladových prostor. V severní části zemědělské budovy je mísírna krmiv a klad obilí, kde se míchá krmivo a odtud se rozváží z vrat [číslo] rampy do jednotlivých stájí. Vrata [číslo] slouží k navážení obilí od kombajnu na příjmový koš, t.j k navážení obilí z pole a vyvážení vyčištěného obilí. Aby mohla budova plnit svou funkci, je třeba, aby k ní měl přístup žalobce, jeho zaměstnanci a odběratelé. Vrata [číslo] slouží k naskladňování krmných komponentů a k vyskladňování drobného prodeje obilí odběratelům. K předmětné budově a k zásobníkům a nádržím na LTO není přístup z žádné veřejné komunikace. Žalobce tedy nezbytně potřebuje přístup k budově a do ní vraty [číslo] – 5, jak je tato cesta vyznačena v přiloženém geometrickém plánu. Žalobce i odběratelé se k budově zásobníkům a nádržím musí dostat chůzí i jízdou osobními automobily, nákladními automobily, vysokozdvižnými vozíky, traktory a návěsy, automobilovými návěsy, nakladači a vůbec zemědělskou technikou. 3. Konkrétně k vratům [číslo] k nádržím LTO se lze z veřejné komunikace (pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví obce) dostat pouze na pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalobce a přes něj na pozemek p. [číslo] ve vlastnictví rovněž žalobce a přes něj na pozemek p. [číslo] také ve vlastnictví žalobce, dále jen na pozemek p. [číslo] již ve vlastnictví žalovaného, dále na pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného a odtud na pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného a přes něj a po něm na pozemek p. č. st. 496 ve vlastnictví žalovaného, na kterém je postavena předmětná hospodářská budova. K vratům [číslo] k nadzemním zásobníkům vede z obecní komunikace na pozemku p. [číslo] nezbytná cesta přes pozemky žalobce p. [číslo] přes pozemky žalovaného p. [číslo] p. [číslo] na pozemek ve vlastnictví žalovaného p. č. st. 496 a dále z této parcely přes pozemky žalovaného p. [číslo] dále přes pozemky žalobce p. [číslo] na obecní pozemek p. [číslo] kde je veřejná cesta. 4. Chybějící přístup k veřejné cestě nezapříčinil žalobce, neboť dřívější předpisy o zemědělském družstevnictví umožňovaly stavět stavby na pozemcích v tzv. družstevním užívání a užívat pozemky sdružené do družstva. Předmětné pozemky žalovaného byly do družstva (právního předchůdce nynějšího žalobce) sdruženy otcem žalovaného a po něm zdědil pozemky žalovaný, který byl rovněž členem družstva až do 25. 12. 2015. Žalobce navrhoval žalovanému, že od něj pozemky odkoupí nebo že mu za přístup zaplatí, k dohodě však nedošlo, návrh ceny žalovaný neakceptoval, navrhl částku v podstatě dvojnásobnou, kterou však již představenstvo žalovaného neodsouhlasilo. Žalobce žalovanému za faktické užívání pozemků platil. V posledních letech to bylo 4 Kč za 1 m2 a 6 Kč za 1 m2 zastavěných pozemků. Od roku 2019 byly požadavky žalovaného v tomto směru pro žalobce nereálné, bylo placeno 6 Kč za 1 m2 za rok. Proběhly dvě platby, za první 4 měsíce roku 2019 žalovaný peníze nepřijal, další platba za prvních 7 měsíců roku 2019 je zatím na poště. Žalobce tedy navrhuje zřízení věcného břemene či služebnosti nezbytné cesty, a pokud jde o výši náhrady, navrhl, aby soud rozhodl dle své úvahy. 5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval zamítnutí žaloby. Nesouhlasil ani se zřízení nezbytné cesty v takovém rozsahu v jaké to navrhuje žalobce, takovou cestu nepovažuje za nezbytnou pro žalobce a výrazně by zasáhla do vlastnického práva žalovaného. Žalobce nedoložil kolaudační rozhodnutí ke stavbě, není tedy zřejmé, zda je žalobkyně vůbec oprávněna předmětné stavby užívat. Žaloba je navíc předčasná, neboť před Městským úřadem v Litomyšli, odborem výstavby a územního plánování doposud probíhá řízení o odstranění staveb žalobce. Na argumentu, že jde o tzv.„ černou“ stavbu dle žalovaného nemění nic ani to, že uvedený správní orgán odstranění stavby nenařídil a jeho rozhodnutí je pravomocné. Žalovaný navíc podal proti rozhodnutí správního orgánu správní žalobu. Žalobce si dle názoru žalovaného navíc způsobil nedostatek přístupu k veřejné komunikaci úmyslně sám, neboť věděl, že staví na pozemcích žalovaného. Takový přístup sice byl před rokem 1989 možný, nicméně dle žalovaného tím došlo ke křivdě a tato křivda se mimo jiné i probíhajícím řízením prohlubuje. Pokud bude žalobce cestu užívat, ztrácejí tím pozemky žalovaného na hodnotě a významu. Pokud by soud nakonec dospěl k závěru, že nezbytnou cestu zřídí, měl by stanovit i částku její údržbu. To, že v současné době cestu udržuje žalobce, žalovanému nezaručuje, že tak bude činit i do budoucna. Pokud jde o historii stavby, žalovaný uvedl, že v roce 1976 bylo tehdy běžným postupem rozhodnuto, že se na pozemcích postaví ocelokolna, což by bylo ještě jakž takž v pořádku. Následně se ale k ocelokolně začaly dolepovat další stavby až do současné podoby. Dnešní„ cesta“ vznikala tak, že se po tudy reálně jezdilo a až tam vznikly koleje, žalobce to zpevnil nějakou sutí, není to tedy řádná cesta jako stavba. Žalovaný dále poukazoval na to, že areál s budovou je oplocen, nemohl by tedy sám cestu běžně užívat. Žalovanému není jasné, proč o tuto stavbu tak bojuje, když má i jiné stavby, kde by mohl využívat k účelům, ke kterým využívá tuto stavbu. 6. Podle § 1029 odst. 1 a 2 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodař